renonc

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [rɛnɔnt͡s]

dělení

[editovat]
  • re-nonc

etymologie

[editovat]

Z francouzského renonce.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ renonc renoncy
genitiv renoncu renonců
dativ renoncu renoncům
akuzativ renonc renoncy
vokativ renonce renoncy
lokál renoncu renoncech
instrumentál renoncem renoncy

význam

[editovat]
  1. (hovorově) opomenutí, chyba
  2. (hovorově) prohřešek proti pravidlům