sonitus
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
- rod mužský (maskulinum)
- 4. deklinace
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
sonitus
|
sonitūs
|
| genitiv
|
sonitūs
|
sonituum
|
| dativ
|
sonituī
|
sonitibus
|
| akuzativ
|
sonitum
|
sonitūs
|
| vokativ
|
sonitus
|
sonitūs
|
| ablativ
|
sonitū
|
sonitibus
|
- zvuk
