stín

Možná hledáte stiň.

čeština

výslovnost

• IPA: [sciːn]

dělení

• stín

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	stín	stíny
genitiv	stínu	stínů
dativ	stínu	stínům
akuzativ	stín	stíny
vokativ	stíne	stíny
lokál	stínu	stínech
instrumentál	stínem	stíny

význam

1. místo, kam nedopadá přímé světlo
   • „To zvíře zná lépe svou povinnost než jeho majitel, člověk. Při úderu gongu přijde včas do práce, zatímco jeho pán leží zpit ve stínu a nedbá své povinnosti,“ říkával sahib Welle.
2. průmět osvětleného objektu na pozadí
3. oblast tmavší než okolí
4. negativní, nepříznivá, špatná stránka
5. (knižně) velmi malé množství, náznak

překlady

1. místo bez přímého světla

   • angličtina: shade
   • francouzština: ombre ž
   • italština: ombra ž
   • japonština: 影
   • latina: umbra ž
   • němčina: Schatten m
   • polština: cień m
   • slovenština: tieň m
   • švédština: skugga c
2. průmět objektu

   • angličtina: shadow
   • francouzština: ombre ž
   • němčina: Schatten m
   • polština: cień m
   • slovenština: tieň m
3. —
4. —
5. —

synonyma

1. (zdrobněle) stíneček
2. (zdrobněle) stíneček
3. přítmí, (zdrobněle) stíneček
4. zápor, (zdrobněle) stíneček, (knižně) negativum
5. špetka, (zdrobněle) stíneček

antonyma

1. výsluní
2. —
3. —
4. klad, výhoda, (knižně) pozitivum
5. —

související

• stinný
• stínový
• odstín
• polostín
• stínit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-05-03]. Heslo stín.

externí odkazy

• Článek Stín ve Wikipedii
• Téma Stín ve Wikicitátech