starořečtina
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [starɔr̝ɛt͡ʃcɪna]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | starořečtina | starořečtiny |
| genitiv | starořečtiny | starořečtin |
| dativ | starořečtině | starořečtinám |
| akuzativ | starořečtinu | starořečtiny |
| vokativ | starořečtino | starořečtiny |
| lokál | starořečtině | starořečtinách |
| instrumentál | starořečtinou | starořečtinami |
význam
[editovat]- mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny
- Ze starořečtiny a z latiny pochází značná část mezinárodního odborného biologického a lékařského názvosloví, tyto jazyky však pronikly výrazně i do světa techniky - lze je tak považovat za společné dědictví evropských národů.
překlady
[editovat]- mrtvý jazyk
- angličtina: Ancient Greek
- francouzština: grec ancien m
- němčina: Altgriechisch s
- nizozemština: Oudgrieks
- ruština: древнегреческий m
- řečtina: αρχαία ελληνικά s
- španělština: griego antiguo m