stranickost
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈstɾaɲɪt͡skɔst]
dělení
[editovat]- stra-nic-kost
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | stranickost | stranickosti |
| genitiv | stranickosti | stranickostí |
| dativ | stranickosti | stranickostem |
| akuzativ | stranickost | stranickosti |
| vokativ | stranickosti | stranickosti |
| lokál | stranickosti | stranickostech |
| instrumentál | stranickostí | stranickostmi |
význam
[editovat]- příslušnost k politické straně
- politická angažovanost prostřednictvím politické strany
- Především se to projevovalo v tom, že stranickost historické vědy začala být vulgárně stavěna proti její objektivnosti, zatímco Lenin spatřoval ve stranickosti historické vědy nejvyšší formu objektivnosti.[1]
- zaujatost pro jednu ze stran
- Nebyl žádný gól, vždyť to byl vyložený ofsajd, poněvadž si nepřátelský centr vleze pěkně za beka a soudce, prosím, nepíská, takovou stranickost jsem jakživ neviděl.[2]
antonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Ponomarjov, B. E. v Literárních novinách, 1964. Citováno 2015-10-28 podle kartotéky NLA
- ↑ POLÁČEK, Karel. Špatný příklad kazí dobré mravy. Lidové noviny, 3. 6 1921, roč. 29, čís. 273, s. 2. Dostupné online.