světcův

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [svjɛtt͡suːf]

dělení

[editovat]
  • svět-cův

etymologie

[editovat]

Odvozeno od podstatného jména světec příponou -ův.

přídavné jméno

[editovat]
  • přivlastňovací

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ světcův světcův světcova světcovo světcovi světcovy světcovy světcova
genitiv světcova světcova světcovy světcova světcových světcových světcových světcových
dativ světcovu světcovu světcově světcovu světcovým světcovým světcovým světcovým
akuzativ světcova světcův světcovu světcovo světcovy světcovy světcovy světcova
vokativ světcův světcův světcova světcovo světcovi světcovy světcovy světcova
lokál světcově / světcovu světcově / světcovu světcově světcově / světcovu světcových světcových světcových světcových
instrumentál světcovým světcovým světcovou světcovým světcovými světcovými světcovými světcovými

význam

[editovat]
  1. patřící světci
    • Teprv odpoledne nebeské tajemství rozluštila Plhalova Tonička. Našla doma za pecí bílý světcův háv.[1]

poznámky

[editovat]
  1. Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi