učenec

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊt͡ʃɛnɛt͡s]

dělení

• uče-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	učenec	učenci
genitiv	učence	učenců
dativ	učenci / učencovi	učencům
akuzativ	učence	učence
vokativ	učenče	učenci
lokál	učenci / učencovi	učencích
instrumentál	učencem	učenci

význam

1. ten, kdo je učený, vzdělaný
   • Potvrzuje se pravda slov talmudu: „Ohřívej se na ohníčku učenců, dej si však pozor, ať se nespálíš! Neboť kousavost učenců je jako liščino kousnutí a jejich pichlavost je štíra bodnutí a jejich důvěrnost hada uštknutí. A každičké slůvko učenců žhavý uhel.“
2. (zastarale, zřídka) ten, kdo je vyučován

synonyma

1. vzdělanec
2. žák, student

související

• učencův
• učenkyně
• učený
• učit, učit se
• učitel

externí odkazy

• Téma Učenec ve Wikicitátech