výčitka

čeština

výslovnost

• IPA: [viːt͡ʃɪtka]

dělení

• vý-čit-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	výčitka	výčitky
genitiv	výčitky	výčitek
dativ	výčitce	výčitkám
akuzativ	výčitku	výčitky
vokativ	výčitko	výčitky
lokál	výčitce	výčitkách
instrumentál	výčitkou	výčitkami

význam

1. uměřená kritika adresovaná osobě, která může kritizovanou skutečnost ovlivnit

překlady

1. kritika

   • angličtina: reproach, reproof
   • francouzština: reproche m, (vůči minulosti) regret m, remord m
   • italština: rimprovero m, (vůči minulosti) rimorso m
   • němčina: Vorwurf m, Vorhaltung ž
   • polština: zarzut m
   • ukrajinština: докір m, вичитка ž

synonyma

1. (mírnější) výtka

slovní spojení

• výčitky svědomí

související

• vyčítat
• vyčíst
• vyčítání
• vyčítavý
• vyčítavě

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-07-22]. Heslo výčitka.