vděčnost

čeština

výslovnost

• IPA: [vɟɛt͡ʃnɔst]

dělení

• vděč-nost

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vděčnost	vděčnosti
genitiv	vděčnosti	vděčností
dativ	vděčnosti	vděčnostem
akuzativ	vděčnost	vděčnosti
vokativ	vděčnosti	vděčnosti
lokál	vděčnosti	vděčnostech
instrumentál	vděčností	vděčnostmi

význam

1. vědomí, že dobro, kterého se mi dostává, není samozřejmé či že jsem si je nezasloužil(a)
2. ochota takto obdržené dobro odplatit, např. protislužbou

překlady

1. • angličtina: gratitude, thankfulness
   • francouzština: gratitude, reconnaissance ž
   • japonština: 謝意, 感謝
   • latina: gratia ž
   • němčina: Dankbarkeit ž
   • polština: wdzięczność ž
   • ruština: благодарность ž
   • řečtina: ευγνωμοσύνη ž
2. —

synonyma

1. vděk
2. vděk

související

• vděčit
• vděčně
• vděčný
• vděčící
• zavděčit se

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-02-14]. Heslo vděčnost.

externí odkazy

• Článek Vděčnost ve Wikipedii