vokabulář

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɔkabʊlaːr̝̊]

dělení

• vo-ka-bu-lář

etymologie

Převzato z latinského vocabulārium, které je utvořeno od substantiva vocabulum odvozeného od slovesa vocāre — volat. Srovnej též latinské vōx — slov(íčk)o; hlas. Dále srovnej např. francouzské vocabulaire, vocable.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vokabulář	vokabuláře
genitiv	vokabuláře	vokabulářů
dativ	vokabuláři	vokabulářům
akuzativ	vokabulář	vokabuláře
vokativ	vokabuláři	vokabuláře
lokál	vokabuláři	vokabulářích
instrumentál	vokabulářem	vokabuláři

význam

1. středověký slovník, resp. název středověkého slovníku
   • Ony památky byly psány jazykem dávno již vymřelým, jehož vokabulář a mluvnici bylo třeba pracně sestavovati.
2. (zastarale) seznam, soupis, index slov; slovník vůbec
   • Neslyšel, že by se byla Anna ozvala konejšivým nějakým slovem anebo slovem z onoho nepopsatelného vokabuláře, jímž se matka s nemluvnětem tak výborně dorozumívají…

překlady

1. • angličtina: vocabulary
   • latina: vocabularium s
2. • angličtina: vocabulary

synonyma

1. slovník, slovníček, lexikon, glosář, heslář, (knižně) verbář
2. slovník, slovníček, lexikon, glosář, heslář, (knižně) verbář

související

• vokabul

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2018-04-19]. Heslo vokabulář.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2018-04-19]. Heslo vokabulář.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2018-04-19]. Heslo vokabulář.

externí odkazy

• Vokabulář. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto s:Ottův slovník naučný/Vokabulář Díl Dvacátýšestý, s. 907.