vozovka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈvɔzɔfka]

dělení

[editovat]
  • vo-zov-ka

etymologie

[editovat]

Od vozit z praslovanského *voziti, opětovacího slovesa k *vezti, vycházejícího z indoevropského *u̯eǵh- („jet, vézt“)[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ vozovka vozovky
genitiv vozovky vozovek
dativ vozovce vozovkám
akuzativ vozovku vozovky
vokativ vozovko vozovky
lokál vozovce vozovkách
instrumentál vozovkou vozovkami

význam

[editovat]
  1. část silnice nebo ulice, po níž jezdí silniční vozidla
    • Nepřizpůsobil jízdu povrchu vozovky.
    • Krajnice je krajní část koruny pozemní komunikace, která již nepatří k vozovce.
    • Chodník bývá oproti vozovce zvýšen a od vozovky je chodník oddělen obrubníkem.
    • Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet, není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa.
    • Pro celou stavbu se obvykle vozovka navrhne se stejnými vrchními konstrukčními vrstvami a rozdílnost podmínek se projeví v různé tloušťce podkladních vrstev nebo v různě upraveném podloží vozovky.
  2. (zastarale, slangově) továrna na vozy
    • J. Sodomka, továrna karoserií a vozovka ve Vysokém Mýtě
    • Bohemia spol. s r. o., vozovka a strojírna, Česká Lípa
  3. (zastarale, řidčeji) vozovna, garážovací kůlna
    • Elektrické podniky zavádějí, jak jsme byli upozorněni panem G. V., místo dosavadního, ustáleného už názvu vozovka (remíza) zbytečně nový název vozovna.
    • A tak také vozovka může znamenati (a znamenala v pražské češtině do nedávna) vozovou kůlnu, může znamenati vozovou cestu a ovšem také vozovou továrnu.

překlady

[editovat]
  1. část cesty

synonyma

[editovat]
  1. vagónka, automobilka
  2. vozovna

související

[editovat]

slovenština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [vɔzɔʊ̯ka]

etymologie

[editovat]

Od voziť z praslovanského *voziti, opětovacího slovesa k *vezti, vycházejícího z indoevropského *u̯eǵh- („jet, vézt“)[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ vozovka vozovky
genitiv vozovky vozoviek
dativ vozovke vozovkám
akuzativ vozovku vozovky
lokál vozovke vozovkách
instrumentál vozovkou vozovkami

význam

[editovat]
  1. část cesty, po níž jezdí vozidla, případně zpevněná cesta
    • Stredom cesty sa vinie vozovka.
  2. (hovorově) vagónka
    • Všetky vozne postavila vozovka v Trebišove.

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „vézt“ a „vozit“, s. 709, 720.

externí odkazy

[editovat]
  • Článek Vozovka ve Wikipedii
  • Vozovka, Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 8, Hovorna
  • Vozidla, Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 1, Hovorna (V. G.)