bozkať
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Oznamovací způsob
Osoba
|
Číslo jednotné |
Číslo množné
|
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
Budoucí čas
|
bozkám
|
bozkáš
|
bozká
|
bozkáme
|
bozkáte
|
bozkajú
|
Rozkazovací způsob
Osoba
|
Číslo jednotné
|
Číslo množné
|
2. |
1. |
2.
|
|
bozkaj
|
bozkajme
|
bozkajte
|
Příčestí
Rod
|
Číslo jednotné |
Číslo množné
|
mužský životný i neživotný |
ženský |
střední |
společný
|
Činné
|
bozkal
|
bozkala
|
bozkalo
|
bozkali
|
Přechodník
Přítomný
|
bozkajúc
|
- líbat
- Zachcelo sa mu bozkať ju.
- (hovorově) dať pusu, (básnicky) pocelovať, (dětsky) bokať, (knižně) poľúbiť, (vulgárně) bozať, (expresivně, hanlivě) pocuckať, pocmúľať, zbozkávať, vybozkávať, (zastarale) zľúbať, (expresivně) vyoblizovať, pooblizovať