Wikislovník:Pod lípou

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání


noframe

Zkratka:
WS:PL

Obsah

Hromadné zakládání minimálních hesel[editovat]

Bud si odhlasujme bota, který nám sem nasype en slovník ve formě minimálek, nebo to zakažme. Každý se může naučit základní struktury hesel a hromadné vkládání minimálek je v podstatě úmyslné pohrdání prací ostatních. --Lenka64 (diskuse) 5. 1. 2017, 13:56 (CET)

Aby bylo jasno, já s tím nemám nic společného a taky se mi to moc nelíbí. Nevadí mi sice zakládání tisíců minimálek, ale spíš to, že tyhle minimálky v exotických jazycích jsou obtížně ověřitelné. Nicméně uvědomte si jinou věc, drahá kolegyně. Tenhle projekt je založený na tom, že se tu lidé navzájem štvou. Vy tu vkládáte desítky nebo stovky starých příkladů, protože to mě a Martina Kotačku štve. V některých hlasováních jste evidentně hlasovala natruc, abyste někoho naštvala. V diskuzích potápíte některé návrhy proto, abyste někoho naštvala. Danny B. dělá obstrukce s příznakem pro mého bota, aby mě naštval. Takhle můžeme pokračovat dlouho. Pokud vás nezajímá, že štvete druhé, sotva můžete očekávat, že tu budou lidé ochotní změnit své jednání proto, aby vás přestali štvát. Spíše naopak, že ano. Je to začarovaný kruh, nicméně na místě je začít u sebe a ne tu začínat takovéhle "kampaně". Zdravím. --Auvajs (diskuse) 5. 1. 2017, 18:53 (CET)
Abych pravdu řekla, zajímá mě spíš reakce lidí pravidelně přispívající neminimálními hesly, s čistou minulostí a nerozbíjející projekty (tím se to smrskává na Jotta, Papry-chameleona, a patrně ty nové, z nichž část jsou zjevní nenováččci). Za kolegu jsem vás nikdy nepovažovala. --Lenka64 (diskuse) 5. 1. 2017, 19:07 (CET)
Můžete mi někdo, prosím, připomenout, oč šlo? Případně sem umístit nějaký diff? (Jinak to, že jsem bylo zařazeno mezi editory s čistou minulostí, jakož i chameleonizační překřtění, mě s odpuštěním pobavilo. Čím je ale potom kolega Au tak ušpiněnej?) Děkuju, za oboje, --FuLAmGNut (diskuse) 17. 1. 2017, 13:17 (CET)
[1] --Lenka64 (diskuse) 17. 1. 2017, 13:25 (CET)
(s E.K.:) Mluvíte mi z duše, koego Auvajsi. Mě zakládání minimálek taky štve, ale abych kvůli tomu někomu nadával (nebo jinak dělal nepříjemnosti) to by mne nenapadlo. Jak vidno, někoho takové věci napadnou. Holt lidé jsou různí a podle jejich činů poznáte je. V každém případě jsem velmi vděčný za aktualizace, provedené Vaším botem. Z nich m. j. vyplývá, že jsme se na wikislovníku docela rozjeli. Není to sice ideální styl, kterým se tak děje, ale dejme tomu, že to může někoho (aspoň tedy mne) popostrčit k vylepšování wikislovníku jiným, žádoucnějším směrem. (OT.: jen škoda, že tomu nemohu věnovat tolik času, kolik bych si sám přál. - vis maior) Také bych Lence64 doporučil zamyslet se nad příslovím: Jak se do lesa volá, ... --Kusurija (diskuse) 5. 1. 2017, 19:19 (CET)
(s EK) @Lenka64: To je přesně to, co myslím. Vy tu respektujete velmi málo lidí. Nicméně proč by pak měli lidé respektovat vás? --Auvajs (diskuse) 5. 1. 2017, 19:24 (CET)

Hlasování o práva správce - kusurija[editovat]

Dovoluji si oznámit kolegům, že proběhne hlasování o práva správce Kusurija, založené na základě pobídky. --Kusurija (diskuse) 9. 1. 2017, 22:28 (CET)

Flexe v heslech o morfémech[editovat]

Několik zdejších hesel o morfémech má vloženy tabulky flexe. Většina však ne. Ve shodě se Shlomem a Auvajsem se domnívám, že je to divné, avšak a priori to nezavrhuji, pokud se prokáže rozumná potřeba.

Rozhodně však není možné, aby hesla o morfémech obsahovala tabulky flexe pro adjektiva, neboť je to jednak sémanticky nesprávné, jednak to vyvolává potřeby tvořit v takových šablonách různé výjimky a obezličky apod.

V každém případě je zjevně vhodný čas se domluvit na unifikaci a formátu a ten začít dodržovat.

Protože se zatím nepřikláním ani k jedné z možností uvádět či neuvádět flexi u morfémů, považoval bych za minimální řešení stávající situace do doby konsenzu o (ne)uvádění vytvořit specifické šablony (zřejmě Přípona (cs)) (klidně vytvořím), aby nebyla zneužívána ta pro adjektiva, a nahrazení stávajících výskytů (nikoliv však hromadné vložení všude, které by se provedlo až na základě konsenzu).

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 17. 1. 2017, 11:49 (CET)

Jako alespoň provizorní řešení to zní rozumně. S technickou poznámkou k označení šablony, že by asi bylo lepší {{Přípona adjektiva (cs)}} nebo {{Adjektivní přípona (cs)}} (nebo něco podobného), jelikož se mohou vyskytnout i další.--Shlomo (diskuse) 17. 1. 2017, 12:37 (CET)
Nejsem přesvědčen o tom, že taková granularizace má smysl (ale v případě pádných argumentů se přesvědčit nechám). Buď jak buď, jestliže má jít o provizorní řešení, tak tím spíše by se na něm nemělo trávit příliš času. Osobně to vidím asi tak, že pokud se tu plus mínus do konce týdne neobjeví námitky proti separé šabloně, tak ji vytvořím a nahradím jí stávající nesprávné výskyty jiných šablon.
Jinak v rámci své diskuse s ÚJČ jsem se dotkl i tohoto tématu a na základě názorů a argumentů protistrany se momentálně klaním spíše k tomu, aby se to neuvádělo. Ale momentálně není konsenzus ani k jedné variantě, takže bude třeba jej dosáhnout. (Osobně doufám, že pomocí argumentů a nikoliv hlasováním.)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 1. 2017, 10:25 (CET)

Doplňuji, že podobně jako tabulky flexe adjektiv jsou v adekvátních heslech o příponách zneužívány tabulky flexe substantiv.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 1. 2017, 11:29 (CET)

Hromadné odstranění stupňování[editovat]

Upozorňuji na to, že User:JAn Dudík prostřednictím robota odstranil stupňování z několika set českých adjektiv (např. Special:Diff/793780). K tématu probíhala diskuze u jednoho z hesel - Diskuse:abbéovský. Předpokládám, že v tom smazání má prsty též User:Danny B., který v té diskuzi „argumentoval“ soukromým rozhovorem (sic!) Domnívám se, že to smazání stupňování je poměrně kontroverzní a mělo být předem vydiskutováno. Taky se mi vůbec nelíbí používání bota k těmto účelům. Další názory? --Auvajs (diskuse) 24. 1. 2017, 00:11 (CET)

Ano, bylo to na moji žádost, a to kvůli tomu, že ta odstraněná stupňování neexistují. Na odmazání nesprávných informací není nic kontroverzního. Zdůvodnění, které si může kdokoliv ověřit, je v odkazované diskusi. A hromadné editace téhož typu se vždy dělají roboticky, aby nezaplevelovaly poslední změny.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2017, 00:30 (CET)
Valná většina "postižených" hesel jsou zeměpisná adjektiva, kde se stupňované tvary prakticky nepoužívají; nicméně se tam připletlo i dost dalších, jejichž komparativy a/nebo superlativy lze doložit podle požadavků WS:PZH, a které by tedy i ve flexní tabulce měly zůstat. Pár jsem jich revertoval (tam, kde stupňování uváděla přímo IJP), ale bude jich víc, střízlivý odhad kolem 20. Také bych ocenil, kdyby taková hromadná editace slovníkového obsahu byla předem ohlášena, případně projednána. Bude-li na editaci shoda, nevidím důvod, proč by ji nemohl provést bot.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2017, 02:09 (CET)
Za ty tři, které jste opravil, díky. - Hollywoodský je jasně zeměpisný, takže jsem ho automaticky vyloučil, kafkovský jsem vyloučil podle pravidla o nestupňování adjektiv odvozených od jmen osob. Obě jsou tedy výjimka. Jen ten andělský jsem při kontrolování nezeměpisných a nejmenných na IJP zřejmě přehlédl nebo zapomněl odmazat ze seznamu pro robota (nikdo nejsme dokonalý), takže díky za opravu. Velice však pochybuji o tom, že by se tam našly další, tím spíše dvě desítky. Drtivou většinu nezeměpisných jsem totiž na IJP kontroloval. Naopak v pár heslech to neexistující stupňování zbylo, ačkoliv to v nich být nemá, protože se to robotu nepodařilo odstranit, ty projdu manuálně.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2017, 12:49 (CET)
Můj názor, je že by se mělo postupovat standardním postupem. A pokud se tu ten standardní postup nedodržuje, tak je potřeba jeho dodržování vyžadovat. Standardním postupem by tedy bylo revertovat a upozornit Jana Dudíka na to. Pokud by neragoval, tak správce, aby zakročil.
S Janem Dudíkem a Dannym B. jsou v tomto smyslu špatné zkušenosti i z jiných projektů. Pokud se to objevuje i zde a přetrvává to, měl by Danny B. pozbít veškerá zvýšená práva, aby nevznikal milný dojem, že jeho žádosti reprezentují stanovisko komunity a Jan Dudík přijít o flag bota. Tak totiž dvojice prosazovala minoritní názor Dannyho B. na Wikiverzitě. Užitím bota pak byly protlačovány věci, na které nebyl konsenzus a které nebyly pravdivé. Když se toto Janu Dudíkovi vyčítalo i jinde, tvzrdil, že to bylo zadáno od správce-Dannyho B. Zjevně se Jan Dudík nepoužil, že Dannymu B. se nedá důvěřovat - měly by se tedy při přetrvávajících problémem vyvodit důsledky na obou stranách. Správci a botovodiči jsou tu pro komunitu, ne sami pro sebe.--Juandev (diskuse) 24. 1. 2017, 09:59 (CET)

Žel není to první případ toho kdy Jan Dudík pomocí bota hromadně něco odstranil, aniž by to bylo konzultováno nebo aby na to bylo alespoň předem veřejně upozorněno. Považuji takové jednání a priori za škodlivé bez ohledu na konkrétní případ. A rád bych, kdyby se takové skryté či nečekané a nekonzultované jednání už neobjevilo, případně aby za něj příště padaly tresty. --Martin Kotačka (diskuse) 24. 1. 2017, 11:35 (CET)

Tady je krásně vidět, komu jde o kvalitu projektu a komu jen o vlastní osobní spory. Opakuji znovu - odstranění chybných informací je zcela v pořádku a v zájmu kvality projektu. Robotické provedení většího množství editací stejného typu je rovněž v pořádku. Ani jedno není proti žádnému existujícímu pravidlu, doporučení či zaznamenanému úzu.

To, že se tu z toho snaží někteří dělat aféru, bouři ve sklenici vody (nehledě na ukázkové měření dvojím metrem), jen zcela jasně ukazuje na to, že tito uživatelé preferují osobní spory a řešení si vlastních zájmů před zájmy projektu, mezi něž především patří kvalita a bezchybnost jeho obsahu.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2017, 12:56 (CET)

Tak tady je jasně vidět, že to nepoužívání stupňování nejste schopen doložit a tak si jako "zdroj" vymýšlíte soukromý rozhovor. Vydávat soukromý rozhovor za zdroj považuji za naprosto skandální - de facto to není nic jiného než vlastní výzkum. Takže tu máme názor uživatele podložený vlastním výzkumem protlačovaný silou bota (a doprovázený kecama o tom, jak všichni ti odpůrci takového přístupu jsou osobně zaujatí, preferují osobní spory, řešící si vlastní zájmy před zájmy projektu a blablabla). Překrucování reality a protlačování svého názoru silou vám vždycky šlo dobře. Koukám, že jste se v ničem nepoučil a stále v tom pokračujete. --Auvajs (diskuse) 24. 1. 2017, 13:45 (CET)
Prosím, neuplatňujte "podle sebe soudím tebe". --Lenka64 (diskuse) 24. 1. 2017, 14:52 (CET)
 ? --Auvajs (diskuse) 24. 1. 2017, 15:00 (CET)
Přestaňte už konečně, prosím, účelově překrucovat fakta.
Za prvé si jako zdroj nic nevymýšlím - napsal jsem do diskuse, jak jsem si fakta ověřil.
Za druhé: rozhovor jako takový byl sice pouze dvoustranný, ale nic nebrání tomu, aby kdokoliv absolvoval s poradnou ÚJČ rozhovor na stejné téma. Ale jak už jsem psal v tamní diskusi, to ti, kteří by se tak mohli dozvědět, že nemají pravdu, zjevně nechtějí a namísto toho se jim hodí jen dokola planě diskutovat, šířit pochybnosti a bez zdrojů tvrdit, že mají pravdu oni...
Za třetí: poradna ÚJČ poskytuje informace na základě existujících zdrojů (nebo snad chcete tvrdit, že si je cucají z prstu?). Z čehož mj. plyne i to, že si to kdokoliv může následně v těch zdrojích ověřit, ostatně Stručná mluvnice česká byla citována konkrétně.
Za čtvrté: zatím dosud nikdo neprokázal opak, ba dokonce se o to ani nesnažil. Naopak je tu snaha o odvádění pozornosti zcela jiným směrem a vyřizování si osobních účtů účelovým vytvářením afér. Zpochybňujete-li moje odstranění na základě mých zdrojů, je na vás, abyste doložil(i), že příslušná stupňování existují.
Odstranění neexistujících stupňování bylo zcela korektní a v zájmu zvýšení kvality a spolehlivosti Wikislovníku. To je naprosto nezpochybnitelný fakt. Jakékoliv další diskutování kolem je jen účelové vytváření ničím nepodložených afér, snaha o vyřizování si vlastních účtů, snaha o diskreditaci názorových oponentů, a především naprosto nekonstruktivní zaplevelování Wikislovníku a zatěžování jeho uživatelů naprosto neplodnou diskusí.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2017, 16:19 (CET)
Vymyslel jste si, že soukromý rozhovor je uznávaný zdroj a že může sloužit k ověření. Nicméně to je dle zvyklostí projektů Wikimedia vlastní výzkum. Wikislovník:Ověřitelnost#Vlastní výzkum: „Vlastním výzkumem se zde rozumějí informace, které uživatelé do Wikislovníku vložili, aniž byly předtím publikovány důvěryhodným zdrojem (např. uznávaným vědeckým časopisem, v učebnicích apod.).“ Na projektech Wikimedia se neuznává druh zdroje „říkal to někdo v poradně, zavolej si tam“. Vždyť je to absurdní. To bysme tu za chvíli zdrojovali stylem „říkal mi to prof. X, pro ověření ho kontaktujte a přeptejte se“. --Auvajs (diskuse) 24. 1. 2017, 21:46 (CET)
"Robotické provedení většího množství editací stejného typu je rovněž v pořádku." Rozhodně ale není v pořádu, když se to dělá skrytě a dochází při tom k odstranění obsahu které vyvolává problémy. Proto volám po tom, aby se propříště takové věci dělaly transparentně a s oznámením/diskusí předem. --Martin Kotačka (diskuse) 24. 1. 2017, 14:21 (CET)
Nic nebylo provedeno skrytě - všechny editace jsou transparentně k dohledání v historii příslušných hesel i přehledu editací příslušného uživatele.
Odstranění chybného obsahu je naprosto v pořádku a zcela v zájmu projektu. Problémy se tu snaží vytvářet ti, kteří navzdory realitě, kdy šlo nezpochybnitelně o správný krok, se snaží tento krok napadat, a to dokonce aniž by měli k dispozici protiargumenty, jenom kvůli tomu, aby si řešili své osobní účty, nikoliv kvůli tomu, že by šlo o krok prokazatelně nesprávný.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2017, 16:25 (CET)
Teď jsme se dozvěděli, že Dannymu B. jde o kvalitu a Juanovi o vlastní spory. Otázka pak zní, kdo bude dodržovat konsenzus a přání komunity.--Juandev (diskuse) 24. 1. 2017, 15:57 (CET)
Komunita = ti, co tvoří/vytvořili většinu obsahu. --Lenka64 (diskuse) 24. 1. 2017, 16:06 (CET)
Takže Danny B. není komunita, že? --Auvajs (diskuse) 24. 1. 2017, 16:14 (CET)
To at každý posoudí sám... určitě je víc "komunita" než Juan, Bazi a např. Dan Polanský. --Lenka64 (diskuse) 24. 1. 2017, 16:18 (CET)
Juan, Bazi i např. Dan Polansky tu vytvořili mnohonásobně víc obsahu než Danny B. Takže to posouzení je velmi jednoduché :D --Auvajs (diskuse) 24. 1. 2017, 16:20 (CET)
Jistě a zejména doporučuji zaměřit se na kvalitu a použitelnost tohoto vytvořeného obsahu. --Lenka64 (diskuse) 24. 1. 2017, 16:28 (CET)

Časté tvary přídavných jmen[editovat]

Jak řešíte situaci, kdy některý slovní tvar odpovídá více pádům a rodům určitého slova? Nejčastěji k tomu dochází u tvarů přídavných jmen, například u tvarů zakončených -é. Všiml jsem si, že někdo se snaží to rozepisovat na jednotlivé řádky (co tvar, to řádek, příklad: krátká), někdo slučovat po rodech, případně číslech (příklad: arové). Co je lepší a jak postupujete v těch případech, kdy je těch řádků opravdu hodně (příklad: světové), jdete po řádcích (tj. po pádech) skloňovací tabulky, po sloupcích (tj. po rodech), nebo jinak? A slučujete životný a neživotný mužský rod, pokud je v tom pádě tvar pro ně stejný? --Ovčáček čtveráček (diskuse) 24. 1. 2017, 14:22 (CET)

Praxe je nesjednocená (viz Uživatel:Auvajs/Tvary/Adjektiva#Tvary českých adjektiv) s (IMHO) převahou rozdělování na jednotlivé řádky. Pokud by se to mělo sjednotit, tak bych upřednostňoval každý tvar na samostatném řádku jako v krátká. Důvodem jsou příklady. Z příkladu pod genitiv, dativ a lokál singuláru rodu ženského adjektiva X není poznat, zda se ten příklad vztahuje ke genitivu, dativu nebo lokálu... --Auvajs (diskuse) 24. 1. 2017, 14:32 (CET)
Viz Auvajs. Je to lepší pro příklady a zároveň je to o něco více přehlednější, než když se vše vypíše na jeden řádek za sebou ("nominativ a vokativ singuláru rodu ženského a nominativ, akuzativ a vokativ plurálu rodu středního přídavného jména"). --Martin Kotačka (diskuse) 24. 1. 2017, 14:41 (CET)
Tvary se vždy zapisovaly každý na zvláštní odrážku, neboť jedině tak mohou být ke každému jednoznačně přiřazeny další informace (např. příklady použití). V opačném případě by příslušné heslo bylo jen černou dírou na informace, které by nebyly již dále znovupoužitelné. Pokud je to někde zapsáno hromadně, je to proto, že buď vkladatel nedodržel formát hesla nebo to vložil před ustálením této praxe, v každém případě jde o doposud neopravený zápis, který je vhodné patřičně opravit. Pokud na něco takového narazíte a nemáte čas to upravovat, označte, prosím, příslušné heslo alespoň šablonou {{subst:Upravit}}, aby se to vedlo dále v patrnosti. Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2017, 16:30 (CET)
"Vždy" je asi poněkud silné slovo (což koneckonců vyplývá i z toho, že připouštíte nějaké období "před"…) Dokonce jsem přesvědčen, že v době, kdy jsem zde začínal, byl zápis na jednom řádku spíš pravidlem než výjimkou, byť jsem tehdy (a ani teď) nedělal komplexní rešerše a komparace. Na WS:FH#Ohýbané tvary slov jsem k tomu žádnou instrukci nenašel, takže "nedodržení" formátu je také poněkud přehnané tvrzení. Tím neříkám, že systém zápisu na jednotlivé řádky je špatný nápad (tedy pokud nám nevadí, že např. adjektivum bolestné#přídavné jméno bude mít u významu seznam 13 položek), klidně se na něm můžeme dohodnout a do FH ho doplnit. Ale nepoužívejme za tím účelem falešné argumenty, protože se tím oslabuje přesvědčivost těch férových...
Použití šablony {{Upravit}} nepovažuji za dobrý nápad, zápis na jednom řádku není tak zásadní věc, že by nutně vyžadovalo úpravu pod hrozbou smazání. Pokud chcete, klidně vytvořte pro podobné účely nějakou "soft" údržbovou šablonu pro označování potřeby "neurgentních" úprav.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2017, 18:39 (CET)
Jaké falešné argumenty? To, že rozdělením na jednotlivé tvary se zmenší ta černá díra na (strukturované) informace, jíž Wikislovník (mnohdy vzhledem k ostentativnímu nabourávání jednotnosti zápisů) dlouhodobě je, je zcela objektivně změřitelný fakt.
Vzhledem k tomu, že mazat tu můžete vy a Tchoř a ani jeden se příslušné kategorii dlouhodobě nevěnujete, tak je zjevně zcela jedno, jestli je šablona takzvaně urgentní (co je na třech měsících urgentního, to fakt nevím) nebo ne. Nedělat nic (tj. neopravit, nikde nezaznamenat a ani neoznačit nalezenou chybu) je to nejhorší, co může ten, kdo ji nalezl, udělat, protože tím prodlužuje dobu jejího odstranění. Nabádat uživatele, aby s chybami nic nedělali, je z hlediska kvality projektu značně kontraproduktivní a něco takového bych od správce, jehož primárním zájmem má být projekt a jeho kvalita, nečekal.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2017, 19:08 (CET)
Ne, tohle je ten férový argument, který těmi falešnými oslabujete. Stejně jako "argumentací" ad hominem.
Mimochodem, nevšiml jsem si, že bych někoho nabádal, aby s nalezenými chybami nic nedělal...--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2017, 19:36 (CET)

Zpět k tématu. Z odpovědí, kterých se mi dostalo předtím, než se diskuse zvrtla jinam, vyplývá, že je vhodné rozdělovat na více řádků. Nezodpovězena zůstává otázka slučování a pořadí. S dovolením je tedy zopakuji a pro přehlednost očísluji:

  1. Slučovat tam, kde mužský životný a neživotný rod mají stejný tvar? U tvrdých přídavných jmen mají stejné tvary všechny pády mimo 4.sg., 1.pl. a 5.pl., u měkkých dokonce všechny pády mimo 4.sg..
  2. Slučovat tam, kde mají všechny rody stejný tvar? To je případ všech pádů množného čísla u měkkých přídavných jmen. Tedy zapisovat (například, zjednodušeně) „1. genitiv mužského rodu..., 2. genitiv ženského rodu..., 3. genitiv středního rodu...“ nebo „1. genitiv množného čísla přídavného jména jarní“ (bez výčtu „mužského, ženského a středního rodu“ nebo „všech rodů“)?
  3. V jakém pořadí ty pády zapisovat? Při čtení skloňovací tabulky se nabízejí dvě možnosti:
    • a) Nejprve po sloupcích, ve sloupci po řádcích, tzn. uvést nejprve pády mužského sg., poté ženského sg., dále středního sg., mužského pl. atd.
    • b) Nejprve po řadcích, v řádku po sloupcích, tzn. uvést nejprve nominativ všech dotčených rodů, poté genitiv atd.

Děkuji. --Ovčáček čtveráček (diskuse) 26. 1. 2017, 10:53 (CET)

Pořadí nejprve jednotného čísla, pak množného. V rámci čísla po pádech a pak teprve po rodech. Obvykle tuším životný s neživotným mužským slučuji, je-li stejný. Pokud jsou tvary ve všech rodech stejné, uvažoval bych taky o sloučení, ale místo prostého neuvedení rodu bych asi preferoval uvedení „všech rodů“ nebo „ve všech rodech“. Nejsem si ale jistý, jakou to má či nemá oporu ve zvyklostech ostatních editorů a editorek. Každopádně pády a čísla spíš neslučovat. --Bazi (diskuse) 26. 1. 2017, 12:01 (CET)
De lege lata nic z toho upraveno není a všechny zmíněné postupy (plus některé další nezmíněné) jsou přípustné. (De lege ferenda bych se přimlouval za uvádění pomocí šablon, ale k tomu je asi ještě dlouhá cesta.) Takže teď jde spíš o to, najít nějaké doporučení na "best practice". K tomu můj názor:
  1. Teoreticky žádný "mužský životný" a "mužský neživotný" rod neexistuje (nebo aspoň za mých školních let neexistoval…), pouze životná a neživotná substantiva, životné a neživotné tvary u některých pádů, a životná či neživotná vazba se slovesem. U pádů, které životnou a neživotnou formu nerozlišují, jde o systémovou záležitost (tzn. nikdy se nám nevyskytne adjektivum, u kterého bychom např. potřebovali rozlišit životnou a neživotnou formu mužského dativu sg.; naproti tomu např. shoda tvarů ženského singuláru se vyskytuje jen u některých adjektiv [{{Vzor jarní}}], u jiných ne [{{Vzor mladý}}]) takže tady by spojení mělo jakýsi význam. Odhlédneme-li od češtiny, podobný případ nastává např. ve slovenštině a polštině u všech pádů plurálu kromě životných (přesněji: osobních) tvarů mužského rodu (t.j. mužský neživotný, ženský a střední jsou z definice shodné). Prakticky se ovšem toto označení "mužský životný/neživotný" rod používá (dokonce i v IJP), takže i jeho uvádění (a potažmo rozdělování i při shodných tvarech) lze obhájit.
  2. Ohledně slučování tvarů stejného pádu u různých rodů (b. 1 a 2) bych řekl, že má-li být naplněn zmiňovaný účel (zejména případné strojové zpracování), bylo by vhodnější neslučovat nic a uvádět každý význam samostatně. Částečné slučování (seskupování) je sice asi dobré pro lidského čtenáře, ale představuje komplikaci pro robota.
  3. Tady bych odhadoval, že robotům a příkladům to bude celkem jedno a pro člověka-čtenáře bude spíš důležité, aby pády, čísla a rody byly uváděny v obvyklém pořadí, tedy v češtině nominativ-genitiv-…-instrumentál; m-f-n, jednotné-množné; zda řadit přednostně podle pádu, rodu nebo čísla je asi méně podstatné.--Shlomo (diskuse) 26. 1. 2017, 12:32 (CET)

Obecná slova s minimálním výskytem a nepodchyceností v akademických jazykových příručkách[editovat]

Patří sem slova (obecná, nikoliv termíny, ty jsou k malému množství výskytů předurčeny) s minimálním výskytem (řádově jednotky či desítky navzájem nezávislých výskytů v akceptovaných zdrojích, tj. především bez započtení blogů a diskusních fór) a nepodchycená v akademických jazykových příručkách (SSČ, SSJČ, PSJČ, ASJČ, PČP, IJP, apod.)?

Prosím o odpovědi s argumenty, děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2017, 18:26 (CET)

Nepatří. Protože pokud to nestálo za zmínku jazykovědcům, nevidím důvod to mít tady. --Lenka64 (diskuse) 24. 1. 2017, 18:38 (CET)
To si dovolím uvést na pravou míru. Nejde o to, že by to nestálo za zmínku jazykovědcům, jde o to, že jazykovědci nikdy kvůli počtu nepodchytí všechna používaná slova.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 11:19 (CET)
Ano. Existuje velké množství prací např. v historických nebo etnologických časopisech, které zmiňují archaické, nářeční či regionální výrazy a které slovníky nepostihly nebo které jsou dostupnější v těchto publikacích a velmi těžko se ve specializovaných slovnících dohledávají. Takové výrazy sem samozřejmě patří navzdory slovníkové obsesi. --Martin Kotačka (diskuse) 24. 1. 2017, 18:42 (CET)
Děkuji za upřesnění, ale zdá se, že jsem stejně nebyl zcela pochopen, takže zkusím explicitnější výčet příznaků: jde mi o zcela obecná slova, tj. slova nejsoucí termíny, archaismy, nářeční a regionální výrazy, široce používaný slang, atd. atd. Nebo bych zkusil říci že mi jde o bezpříznaková slova, třeba to pomůže víc.
Dám příklad: Zemljanka řekněme poměrně obecné slovo. K němu lze samozřejmě více či méně uměle vykonstruovat další příbuzná slova, například zemljankář. Ten však není zachycen v žádných slovnících ani seriózních zdrojích, pouze na několika diskusních fórech a blozích a v nabídce cestovní kanceláře, která slibuje za průvodce po zemljankách dlouholetého zemljankáře... Od toho se pak odvinou např. adjektivum zemljankářův, ev. adverbium zemljankářsky atd. atd...
Jde mi o to, že k obecným slovům technicky lze vytvořit při dodržení pravidel slovotvorby i řadu příbuzných slov či tvarů a nepochybně některé z těch vytvořených slov bude někdy někde použito. Ale pakliže je to slovo bezpříznakové a není podchycené v akademických zdrojích, co jej případně činí hodným zanesení do Wikislovníku?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2017, 19:54 (CET)
Pokud splňují některou z podmínek WS:PZH#Dokládání, tak patří.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2017, 18:46 (CET)
Za sebe bych byl pro uvádění i takovýchto umělých slov za předpokladu, že se slovo vyskytuje ve vícero vhodných zdrojích, viz PZH.
Čeština umožňuje vytvořit roztodivné konstrukce - nejarabštější zemljankář ooral nejneobhospodořovávatelnější polstvo..., Medvědice obručela ztrátu medvíděte... apod. Jde jen o to, zda je slovo doložitelné, a to vhodným zdrojem. JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2017, 21:23 (CET)
  • Jako Shlomo: Pokud splňují některou z podmínek WS:PZH#Dokládání, tak patří, zejména dle "užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok." Zdůvodnění: Taková slova existují a jejich existence je doložena; Wikislovník má hlásit existenci doložených slov i kdyby nebyly v akademických slovnících; šance že by redaktoři Wikislovníku chybně pochopili doklad o existenci je minimální. "pravidla slovotvorby" je termín zavánějící preskriptivismem; nemáme například pravidla horotvorby nýbrž pouze geomorfologické zákony jimž hrozí vyvrácení skrze nová pozorování. Myšlenka že někdo bude regulovat začlenění slov podle toho zda splnila jakási vymyšlená "pravidla slovotvorby" je myšlenka jazykového inženýrství čili dotvarování jazyka ke spokojenosti regulátora, nikoliv jazykové vědy jež má pouze popsat to co odhaluje pozorování věcí takových jaké jsou. --Dan Polansky (diskuse) 28. 1. 2017, 10:51 (CET)
  • Myslím, že by se mohla vkládat i slova nedoložená, přesto vytvořená na základě pravidel slovotvorby. Nicméně jen takový typ slov, na kterých se předem shodneme. Např. pokud existuje obec Křižovatka, tak podle pravidel slovotvorby se obyvatel této obce nazývá Křižovatčan a obyvatelka Křižovatčanka. A přivlastňovací zájmena jsou Křižovatčanův a Křižovatčančin. Dokladů těchto slov bude minimium pokud vůbec nějaké, přesto nevidím důvod, proč by nemohla být uvedena (pokud se na tom shodneme). --Auvajs (diskuse) 28. 1. 2017, 15:55 (CET)
    Osobně jsem velmi proti vkládání slovotvorně věrohodných ale nedoložených slov. Moje pozice je že slova neexistují dokud je nikdo nepoužívá; v prostoru všech potenciální slov je nepřeberné množství derivačně plauzibilních ale neužívaných slov, a taková podle mě do slovníku nepatří. Slovník má zachycovat pouze co je a nikoliv co by mohlo být. --Dan Polansky (diskuse) 28. 1. 2017, 16:00 (CET)
    Třeba moje oblíbené slovo *obnoxiózní: je utvořeno přímočarým převzetím z angličtiny ale doložené není, a proto tu nemá být. --Dan Polansky (diskuse) 28. 1. 2017, 16:02 (CET)
    Pokud vím, tak není žádné slovotvorné pravidlo, že všechna anglická adjektiva zakončená na -ous se do četiny přebírají s příponou -ózní. Nicméně existuje pravidlo, že přivlastňovací zájmeno se u maskulina vytváří připojení přípony -ův (a další podobná pravidla). Slovo vytvořené podle takového pravidla podle mě není nedoložené, ale je doložené právě tím pravidlem. --Auvajs (diskuse) 28. 1. 2017, 16:25 (CET)
    Nejsem si jistý co myslíte když říkáte "pravidlo", ale pokud myslíte pozorovanou pravidelnost, pak pravím, že *obnoxiózní je utvořeno pravidelně a očekávaně a že k němu zejména existuje analogie ve slovech rigorózní a serózní. Pravidelnost existenci nedokládá, pouze plauzibilitu, ale v tom se asi právě neshodneme. --Dan Polansky (diskuse) 28. 1. 2017, 16:38 (CET)
    Pokud vím, rigorózní ani seriózní nevznikly převzetím z angličtiny, nýbrž z latiny. Takže tu moc velkou analogii nevidím. Navíc pro přebírání z cizího jazyka platí úplně jiné zákonitosti než pro odvozování slova v rámci jazyka. Přebírání není automatické (mnoho převzatých slov se neuchytí), mnoho je převzato s přizpůsobením pro cílový jazyk. Oproti tomu některé typy utváření slov v češtině jsou natolik pravidelné, že v podstatě žádné výjimky nemají a můžeme taková slova klidně vytvářet. --Auvajs (diskuse) 28. 1. 2017, 16:57 (CET)
    Pochybuji že tato slova přišla přímo z latiny, nicméně anglické obnoxious je z latinského obnoxius. A přinejmenším povrchní analogie tam je. Ale nejspíš jsem zbytečně stočil pozornost jinam neb vám šlo hlavně o odvozování v rámci jazyka, pomocí slovanských morfémů. Když zůstaneme u slovanského odvozování, co říkáte na složeniny? Co byste řekl na *květozpyt, čili botaniku? --Dan Polansky (diskuse) 28. 1. 2017, 17:06 (CET)
    Nerozumím, oč tu teď jde. --Auvajs (diskuse) 29. 1. 2017, 22:57 (CET)
    @Auvajs: Rozvedení: protože *květozpyt je utvořen pravidelně a očekávatelně podle pravidel české slovotvorby, v tomto případě tvorby složenin, má ve Wikislovníku mít své místo? Ale nebo se chcete při vkládání tvarů nedoložených skrze citace použití omezit na slovotvorbu skrze přidání přípon a předpon, s vyloučením tvorby složenin? A dále, máme znovu založit dohumusovat s tím, že humusovat existuje a do- zadává na očekávatelnou slovotvorbu? --Dan Polansky (diskuse) 4. 2. 2017, 15:06 (CET)
    @Dan Polanský Ad Vaše hypothetické *obnoxiózní: Jak píše Auvajs výše, Vaše paralely zde nesedí: seriózní k nám přišlo buďto přímo z latiny (seriosus), nebo přes francouzštinu (a zř. i němč.) (sérieux, seriös) - ROZHODNĚ nikoliv přes angličtinu; rigorózní z latinského "rigorosus". Paralelou by nebylo dokonce ani existující české odiózní, ba ani ambiciózní, dubiózní, famózní, mysteriózní, monstrózní (všechna mají latinský či pozdnělatinský předobraz na "-ōsus"), ani grandiózní (italský předobraz na "-oso"), možná by se jakžtakž dalo použít takové "minuciózní" či "makabrózní". (Ta vznikla až ve francouzštině, v posledním příp. dokonce pro naši koncovku není opora ani tam.) Přes angličtinu k nám adjektiva tohoto typu nepřišla VŮBEC ŽÁDNÁ - anebo mne na nějaké, prosím, upozorněte. Vaše *obnoxiózní by potom stejně dobře (nebo daleko spíš) mohlo být *obnoxní, příp. *obnoxijní. (Protože zkrátka, jak sám výše poznammenáváte, neexistuje žádné *obnoxiosus, nýbrž pouze a jedině obnoxius ~ ale to už začínám být únavný, že?) --OprrDopl'UprPyprr (diskuse) 2. 2. 2017, 12:37 (CET)
    Etymologické rozbory uživatele a tvůrce nových slov obvykle nezajímají; zajímá je povrchní analogie, která je podle mě zjevná. Uživatele novotvarů nezajímá kterou cestou co přišlo či nepřišlo. Navíc jsem už výše naznal a připustil že *obnoxiózní není příliš plodný a přesvědčivý směr argumentace, a nemám v úmyslu ho dále rozvíjet. Coby akademická poznámka na okraj k vašim tvrzením, en:obnoxiosus dle en wikt existuje a je zdrojované. --Dan Polansky (diskuse) 4. 2. 2017, 15:06 (CET)
    Existuje? Nojo, už to tak vypadá. Hmm, tak to je trapas na mé straně. (K etymologickým rozborům: zajímají, nezajímají - standardní jazyk odtamtud, minimálně v tomto slovním druhu, prostě zatím nevypůjčuje. Možná ještě tak nějaká ajťácká, sportovní či manažerská hantýrka...)--Megoutkař Alou (diskuse) 15. 2. 2017, 09:35 (CET)
  • Pardon, ale jsem proti tomuto návrhu. Chci aby to byl slovník živé češtiny a tak si myslím že je chápán. Tudíž ať tu jsou slova široce používaná, slova používaná určitými skupinami většího charakteru, ale ne slova pár kamárádu, nebo novovýmysly. Když jsem přijde člověk, tak tu očekává slova reálná, ne smyšlenky. Smyšlenky můžeš vytvářet na Wikiverzitě.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 11:22 (CET)
    Možná jsem se špatně vyjádřil. Vůbec mi nešlo o nějaké vymýšlení či tvoření slov neexistujících. Jde mi pouze o slova, která existují, pouze jsou natolik málo užívaná, že nemusí být doložitelná užitím. Např. mám za to, že od všech osobních jmen se dá vytvořit přivlastňovací zájmeno, nicméně si troufám říct, že u těch málo používaných ta přivlastňovací zájmena nepůjdou doložit užitím. Schválně jsem se díval do korpusu a nenašel jsem užití přivlastňovacího zájmena od jména Želmíra (Želmířin) nebo od Žakelína (Žakelínin) (tato jména sama o sobě v ČNK výskyty mají, Želmíra 371 a Žakelína 18). Dle našeho PZH Želmířin ani Žakelínin vložit nemůžem, protože pro to nejsou výskyty. Nicméně si myslím, že pro tyto případy (a možná pár podobných jako jsou třeba jména obyvatelská) bysme měli mít výjimku a umožnit jejich vkládání i bez doložení užití. --Auvajs (diskuse) 31. 1. 2017, 20:58 (CET)
@Danny B. Za mě jako Shlomo, tedy pokud to lze doložit podle PZH tak OK. Problém je jen s výkladem PZH.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 11:19 (CET)
  • Doložitelnost, tedy ověřitelnost je oproti vlastnímu výzkumu IMHO základním principem, s kterým bychom měli pracovat. V tomto smyslu je základní doložit existenci a používanost každého slova, ideálně tím, že bylo zařazeno do nějaké jazykovědné práce, nejlépe slovníku, nebo alespoň těmi vícečetnými výskyty, jak to v současnosti požaduje WS:PZH. Slova, která by teoreticky mohla vzniknout v souladu s obecnými pravidly, ale která nemají doloženou existenci v reálném světě, by tedy IMHO byla na Wikislovníku (jako samostatná hesla) nežádoucí.
    To se týká vyloženě tvorby základních tvarů. O něco mírnější bych možná byl při posuzování ohýbaných tvarů slov, pokud je vcelku jasné, podle jakého vzoru se bude ohýbat, ačkoli není každý jednotlivý tvar doložen zdrojem (např. vokativ u neživotných předmětů bude asi poměrně vzácný a obtížně dohledatelný). Ale to je stejně poměrně okrajový problém.
    Každopádně doložení podle současného znění WS:PZH by mělo být v pořádku, i kdyby se jednalo o slova poměrně vzácná. I různé nezvyklé kuriozity sem IMHO můžou patřit, ovšem vyžaduje to doložení zdrojů včetně zřetelného významu oněch slov. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2017, 13:58 (CET)
  • Zapojuji se poněkud pozdě, takřka s křížkem po funuse - takže moc nevím, kam se nejlépe zaodrážkovat... @Dan Polansky, Bazi, Lenka64: S tou přísnou doložitelností bych docela brzdil, hlavně protože: uvědomujeme si, kolik tu máme zanesených naprosto nedoložitelných (např. takových) vokativů? Od českých substantiv, které Čech (nechorá mysl) naprosto nikdy oslovovat nebude?...na druhou stranu často vytvářejí imho zábavný protipunkt nějakému cizojazyčnému lemmatu, nezřídka s radikálně odlišnou výslovností - je tady zřetelné, nač narážím, nebo mám dohledávat nějaké příklady? Poněkud podobná situace bude u stovek ne-li tisíců různých dativů či lokálů čísla množného, zvláště u abstrakt, nejnověji namátkou u o něch baziovských "-ismů/-izmů". Dovedete si představit, že by se všechno tohle mělo nyní odstraňovat nebo ozdrojovávat, tvar po tvaru? Domnívám se, že tak rigidní přístup by notně zbrzdil rozvoj slovníku. K jinému aspektu dotazu: osobně bych nebránil zařazování ani takových okazionalismů/hapaxů jako je NOhavicovo "Afričančata". --OprrDopl'UprPyprr (diskuse) 2. 2. 2017, 12:02 (CET)
    Řeč je pokud vidím o doložitelnosti lemmat, nikoliv skloněných tvarů. Pro diskuzi dokládání lemmat je tedy téma vokativů (voláme oslovujeme, strome) od věci. --Dan Polansky (diskuse) 4. 2. 2017, 15:06 (CET)
    Když už jsem zmíněn, tak bych s dovolením připomněl, že já jsem právě zdůrazňoval, že požadavek na zdrojování a ověřitelnost se přednostně týká lemmat, a zrovna ty vokativy jsem uváděl jako příklad toho, že ne ke každému tvaru bych vyžadoval dokládat reálnou existenci, pokud je utvořen podle očekávaného vzoru. Takže argumentujete tím, co jsem zrovna já uváděl jako odůvodněné zmírnění oné přísnosti. --Bazi (diskuse) 4. 2. 2017, 17:26 (CET)
    Aha, tak to jsem byl (tradičně) mimo mísu. Omlouvám se, zejména Bazimu za nepozorné čtení jeho příspěvku.--FuLAmGNut (diskuse) 6. 2. 2017, 14:43 (CET)
    Nevěda o této diskusi, odstranil jsem jedno nedoložené přivlastňovací jméno ze seznamu souvisejících, což bylo vzápětí revertováno. I já si myslím, že na Wikislovník patří pouze slova, která existují, a že není účelem Wikislovníku používat existující pravidla k vytváření dosud nevytvořených slov. Domnívám se, že to platí především pro lemmata. --Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 3. 2017, 15:06 (CET)

Non lemmata s nedoloženým výskytem[editovat]

Malá odbočka k nonlemmatům, na které výše někteří pisatelé také narazili, a kterou raději píši do samostatné sekce, aby se to již nemísilo s nesouvisející problematikou lemmat. Nemyslím, že nutnost dokládat existenci platí zároveň pro každý skloněný tvar. Pokud je doložena existence nějakého podstatného jména, pak zároveň musí mít v češtině všech sedm pádů, i kdyby se užití některého z nich nepodařilo dohledat. Tyto tvary by měly být uvedeny v tabulce, jestli mají mít i založená hesla je ale imo sporné a nemám na to vyhraněný názor, spíše si myslím, že mohou. Nutnost dokládat existenci ale platí například pro množné číslo: pokud rodilí mluvčí dané podstatné jméno v množném čísle neužívají, tak je to singulare tantum, i když umím použít pravidla pro vytvoření plurálu a dokonce umím vykonstruovat situaci, kdy by se mi takový vytvořený plurál teoreticky hodil. Je-li u sloves spolehlivě doložen například mužský tvar přechodníku minulého, pak lze logicky i ostatní tvary přechodníků považovat za existující, byť nedohledané. Pokud se přechodník minulý nedoloží vůbec, pak u daného slovesa neexistuje. --Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 3. 2017, 15:06 (CET)

-jkb- žádá o práva globáního přejmenovače[editovat]

Upozorňuji na žádost kolegy -jkb- na Metě o práva Global renamer (česky tam toho moc není, tedy práva přejmenovávat účty na všech projektech). Vyjádřit se můžete jen do 26. 1. (objevil jsem to 24. večer).--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 12:06 (CET)

Upřesnění: Juan se snaží sehnat dostatek negativních hlasů, aby spolu s Auvajsem a Martinem Kotačkou potopili dalšího osobního nepřítele. Holt, každý se na wikiprojektech zabýváme tím, co nás baví.... --Lenka64 (diskuse) 25. 1. 2017, 12:12 (CET)

Mazání oznámení[editovat]

Lenka64 mi zde stále umazává oznámení, které jsem sem vložil. Já si myslím, že tu smysl má a nechápu, proč by tu nemohlo být.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 14:24 (CET)

Ještě dodám, že to Lenka "zase" umázla, takže výše uvedený odkaz nefunguje. Pak také upozorním, že Lenka se mnou nekomunikuje na své diskusní stránce.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 14:26 (CET)
Tak vidím, že oznámení se vrátilo, tak by mělo být vše ok. Navíc padl jeden blok, takže to vlastně vyřešil správce.--Juandev (diskuse) 30. 1. 2017, 11:27 (CET)

Diskuse k této stránce[editovat]

Mylím si, že diskuse k této stránce by neměla přesměrovávat sem, ale normálně existovat. Například výše uvedený post, by právě patřil do diskuse. Ta jak je zvykem z Wikipedie při hledání konsenzu jsem po zarputilém odstraňování mého příspěvku chtěl začít vést diskusi s protivnou stranou o tom, proč by to tu nemohlo být. Obvykle to je ale na ds.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 14:24 (CET)

Potvrzování práv správce Shlomo[editovat]

Dovoluji si upozornit, že probíhá hlasování o mém potvrzení ve funkci správce.--Shlomo (diskuse) 6. 2. 2017, 12:12 (CET)

Review of initial updates on Wikimedia movement strategy process[editovat]

Note: Apologies for cross-posting and sending in English. Message is available for translation on Meta-Wiki.

The Wikimedia movement is beginning a movement-wide strategy discussion, a process which will run throughout 2017. For 15 years, Wikimedians have worked together to build the largest free knowledge resource in human history. During this time, we've grown from a small group of editors to a diverse network of editors, developers, affiliates, readers, donors, and partners. Today, we are more than a group of websites. We are a movement rooted in values and a powerful vision: all knowledge for all people. As a movement, we have an opportunity to decide where we go from here.

This movement strategy discussion will focus on the future of our movement: where we want to go together, and what we want to achieve. We hope to design an inclusive process that makes space for everyone: editors, community leaders, affiliates, developers, readers, donors, technology platforms, institutional partners, and people we have yet to reach. There will be multiple ways to participate including on-wiki, in private spaces, and in-person meetings. You are warmly invited to join and make your voice heard.

The immediate goal is to have a strategic direction by Wikimania 2017 to help frame a discussion on how we work together toward that strategic direction.

Regular updates are being sent to the Wikimedia-l mailing list, and posted on Meta-Wiki. Beginning with this message, monthly reviews of these updates will be sent to this page as well. Sign up to receive future announcements and monthly highlights of strategy updates on your user talk page.

Here is a review of the updates that have been sent so far:

More information about the movement strategy is available on the Meta-Wiki 2017 Wikimedia movement strategy portal.

Posted by MediaWiki message delivery on behalf of the Wikimedia Foundation, 15. 2. 2017, 21:31 (CET) • Prosíme, pomozte s překladem do svého jazykaGet help

Sekce příklady: rozlišování "vymyšlených" příkladů a citací[editovat]

Navrhuji (časem, po promyšlení) provést změnu v oblasti příkladů: rozlišovat vymyšlené nebo z jakéhokoli důvodu nerefovatelné příklady [nic proti vhodným vymyšleným příkladům!] a citace (beletrie, periodik, webů apod.) Konkrétně to zatím myslím tak, že vymyšlené příklady by se nadále zapisovaly šablonou {{Příklad}} a citace pomocí nové šablony {{Citát}} (klidně se může jmenovat jinak, třeba Citace).

Hlavní smysl tohoto rozlišování je možnost uvádět více informací o původu citátu hned pod ním. Jasně, on není až zas tak velký problém, pokud jsou citáty refovány až dole v sekci poznámky, nicméně troufám si říct, že hned pod citátem/příkladem je to mnohem přehlednější.

  1. (lidově) vrah, zabiják
    • „Nač bych hutíkal!“ pravil obrácen jsa k mužům. „Jsem mordýř?“
      — (Alois Jirásek: Psohlavci. 1883/1884.)

Důležitější důvod změny je ovšem v tom, že dnes používáme citační šablony ({{Citace monografie}}, {{Citace periodika}} apod.), které jsou sice velmi dobré pro refování zdroje, ale jsou nevhodné pro uvádění dalších informací o citaci. U citace, která má sloužit jako slovníkový příklad, nás totiž (prakticky vůbec) nezajímá, v jakém vydání díla X ta citace vyšla, ale to, kdo to dílo napsal a kdy ho napsal. Dále je co se týče stylistických prostředků rozdíl v tom, zda citát pochází z krásné literatury, odborné literatury, poezie, dramatu apod.,což nemusí být z bibliografické citace rozpoznatelné.

A za další, myslím, že naše dilema, které vyústilo ve dvě nikam nevedoucí hlasování (Wikislovník:Hlasování/Zákaz vkládání archaických příkladů, Wikislovník:Hlasování/Zákaz vkládání chybných příkladů) by se dalo řešit kompromisem, který by snad mohl uspokojit obě strany: 1) u starých příkladů by jejich stáří bylo jasně uvedeno 2) zastaralost textu příkladu/citace by se nějak naznačila, např. drobně odlišnou barvou.

Prosil bych aktivní členy komunity o zodpovězení těchto otázek:

  1. Má smysl, aby se (v sekci příklady) rozlišovaly "vymyšlené" příklady a citace, např. různými šablonami?
  2. Má smysl uvádět další údaje týkající se příkladů, např. údaj o zastaralosti, kategorie zdroje (beletrie/odborná literatura/periodikum/poezie/text písně apod.)?

Další věc je, jakým způsobem ty výše navržené údaje uvádět. V této souvislosti upozorňuji na vývoj šablony {{Citát}} a máte-li zájem, zapojte se příspěvkem zde.--Auvajs (diskuse) 17. 2. 2017, 22:39 (CET)

proč ne Vypadá to zajímavě Ale na druhou stranu je to další komplikace pro editory a další zaplnění Wiki kódu Kdyby se dalo je diktovat nějak jako vkládání do dialogových oken tak proti tomu neřeknu ani ň.--Juandev (diskuse) 18. 2. 2017, 14:26 (CET)
Nebyl bych zásadně proti, ovšem ty citované příklady je nezbytné refovat, čili pak je otázka, jestli by se údaje z citačních šablon měly vyplňovat rovnou do této šablony, anebo by ta šablona měla poskytovat jen základní údaje k citovanému výroku a stejně by měla být přiložená klasická reference. Určitě by se pak měly monitorovat tyto šablony bez zdroje. --Bazi (diskuse) 18. 2. 2017, 19:50 (CET)

Napadlo mě, že je možná zbytečné zavádět novou šablonu. Šablona {{Příklad}} by mohla dál zůstat jak je, jen bych navrhoval zaimplementovat možnost vkládání volitelných parametrů (autor, dílo, rok, příznak(y), typ textu apod.) a možná též zobrazování některých nestandardních příkladů jinou než výchozí barvou. --Auvajs (diskuse) 22. 2. 2017, 14:14 (CET)

Autor, dílo a snad i rok jsou poměrně jednoznačné a ověřitelné údaje, s typem textu už by to bylo asi složitější a obzvlášť příznaky mi přijdou jako čistě vlastní výzkum. Aby jím nebyly, muselo by se zas ještě dokládat zdrojem, co že to je za text. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2017, 14:27 (CET)
Mohlo by se to udělat nějak analogicky podle ČNK, kde třeba u citace Lidových Novin mají (mimo jiné) doc.txtype_group NMG: publicistika; doc.medium NWS: noviny; doc.audience GEN: obecné publikum; doc.txtype NEW: tradiční publicistika; doc.genre NTW: celostátní tisk; doc.periodicity DA: deník; ... samozřejmě by nebylo nutné tyto údaje extra vyplňovat u každého příkladu, udělala by se databáze zdrojů, v níž by to bylo uložené, takže by stačilo jen uvést např. zdroj = Lidové noviny a tato data by se vložila na základě údajů z databáze.
Co se týče příznaků, vlastní výzkum by to bylo v případě, že by ten výsledek byl nepřezkoumatelný. Nicméně pokud jsou splněny např. tyto podmínky (nebo alespoň některá z nich): 1) příklad je více než 100 let starý 2) používá doložitelně zastaralé výrazy (např. jest místo je) 3) užívá zastaralý pravopis 4) užívá zastaralý slovosled, tak si vážně nemyslím, že to je vlastní výzkum. Spíš by bylo smysluplné stanovit pro jednotlivé příznaky kritéria, jejichž naplnění/nenaplnění si pak každý může sám ověřit. --Auvajs (diskuse) 22. 2. 2017, 14:45 (CET)
A jinak pokud by šlo o indikaci barvou, tak bysme nikde výslovně neuváděli, že příklad je zastaralý, ale to, že zastaralý může být. --Auvajs (diskuse) 22. 2. 2017, 14:48 (CET)
Podle mě tedy, když už bude uveden rok díla/textu, čtenář si může udělat vlastní úsudek o zastaralosti, není ještě potřeba, bychom mu to vlastním výzkumem na základě nějakých arbitrárních kritérií ještě připomínali, že „by mohl“ být snad zastaralý. Nevidím v tom užitek. --Bazi (diskuse) 22. 2. 2017, 15:05 (CET)
Inteligentní rodilý mluvčí si úsudek udělá, ale jste si jistý, že to ve všech případech dokáže nerodilý mluvčí? A co je na těch kritériích arbitrárního? Určitě se to nedá říct pro všechny světové jazyky, ale u češtiny až na výjimky platí, že 100 a více let staré příklady jsou zastaralé. Obdobně další navržené parametry. Pokud příklad užívá zastaralé výrazy, tak ta jejich zastaralost musí být nějak standardně doložitelná, vlastní výzkum to není. --Auvajs (diskuse) 22. 2. 2017, 15:19 (CET)

Byl bych nerad, kdyby to zapadlo. Navrhoval bych rozdělit celou věc do několika kroků.

  1. Přidat do šablony Příklad parametr "wikizdroje", udělat databázi citovaných děl z Wikizdrojů (nebo klidně všech citovatelných děl na Wikizdrojích) a botem nahradit reference příkladů odkazujících na Wikizroje za parametr šablony Příklad. Konkrétně:
    {{Příklad|cs|„A proč nečekají,“ dím já, „až by zvoleni byli?“}}<ref>Jan Amos Komenský: [[s:Labyrint světa a ráj srdce/XIX. Poutník stav vrchností spatřuje|Labyrint světa a ráj srdce]]</ref> by se pak zapisoval takto:
    {{Příklad|cs|„A proč nečekají,“ dím já, „až by zvoleni byli?“|wikizdroje=Labyrint světa a ráj srdce/XIX. Poutník stav vrchností spatřuje}} přičemž výsledný zápis by byl např. takto:
  2. Přidat do šablony Příklad parametry autor, dílo, rok pro citování děl neuložených v databázi
  3. teprv po provedení těchto dvou kroků možnost dalšího rozvoje, např. příznaky, možnost uvádění dalších údajů o příkladech, barevné rozlišování apod. --Auvajs (diskuse) 5. 3. 2017, 23:51 (CET)
Duplikovat Wikizdroje do nějaké další databáze mi nepřijde jako dobrý nápad. Snad se jednou dočkáme i zde Wikidat a pak to půjde brát rovnou, bez zbytečného mezikroku. Přidání parametrů k příkladové šabloně mi ale nezní až tak nemožně. JAn Dudík (diskuse) 9. 3. 2017, 15:20 (CET)
Moc se na Wikizdrojích neorientuju když tam banují indef za dotazy na pravidla o správcích, nicméně to vypadá, že Wikizdroje sice evidují údaje o zdrojích, ale nikoli o rocích sepsání díla. Třeba na této stránce je pouze údaj Vydáno: 1892, nicméně Komenský žil 1592–1670. Takže tento údaj je nepoužitelný. Je tam někde jinde databáze roků sepsání děl? Znovu opakuju, že u příkladů nás primárně nezajímá, kdy a u jakého vydavatele vyšlo konkrétní vydání citovaného díla, ale kdy a kým bylo dané dílo sepsáno. Dokud neexistuje využitelná databáze roků sepsání děl, tak je mezidatabáze nezbytná. Resp. není nutná, ale vkladatelům příkladů by ulehčila práci. --Auvajs (diskuse) 9. 3. 2017, 19:14 (CET)

Skryptík[editovat]

Neuděláme si něco podobného? v podstatě člověk vyplňuje dialogová okna s nápovědou a pod tím vidí Wikitext.--Juandev (diskuse) 18. 2. 2017, 17:15 (CET)

Nepoznám, co ten skript umí, ale obecně bych byl pro uživatelsky přívětivější tvorbu hesel (jestli k tomu ten skript má sloužit). Jen je třeba prozkoumat možnosti, užitky, problémy. --Bazi (diskuse) 18. 2. 2017, 19:48 (CET)

Užití viz tento link.--Juandev (diskuse) 6. 3. 2017, 12:58 (CET)

Overview #2 of updates on Wikimedia movement strategy process[editovat]

Note: Apologies for cross-posting and sending in English. This message is available for translation on Meta-Wiki.

As we mentioned last month, the Wikimedia movement is beginning a movement-wide strategy discussion, a process which will run throughout 2017. This movement strategy discussion will focus on the future of our movement: where we want to go together, and what we want to achieve.

Regular updates are being sent to the Wikimedia-l mailing list, and posted on Meta-Wiki. Each month, we are sending overviews of these updates to this page as well. Sign up to receive future announcements and monthly highlights of strategy updates on your user talk page.

Here is a overview of the updates that have been sent since our message last month:

More information about the movement strategy is available on the Meta-Wiki 2017 Wikimedia movement strategy portal.

Posted by MediaWiki message delivery on behalf of the Wikimedia Foundation, 9. 3. 2017, 20:43 (CET) • Prosíme, pomozte s překladem do svého jazykaGet help

Nesoulad mezi českou a ostatními verzemi wikislovníku v gramatice frází[editovat]

Vzhledem k nesouladu v praxi psaní frází na cs.wikt (Počáteční velké + zakončeno tečkou - gramaticky správně) a ostat.wikt pčáteční písmeno malé a na konvi bez tečky, čímž je znemožněna aplikace interwiki odkazů, doporučoval bych v mezinárodním kontextu hledat nějaké řešení (blíže viz Diskuse:Není zač. a Diskuse s uživatelem:Pyprilescu#Přesměrování ze slovního spojení na větu a opačně (kvůli iw)). --Kusurija (diskuse) 15. 3. 2017, 11:33 (CET)

Diskutuje se zřejmě zde: Wikislovník:Pod lípou (pravidla)#Nesoulad mezi českou a ostatními verzemi wikislovníku v gramatice frází. Bude dobré to netříštit. --Bazi (diskuse) 16. 3. 2017, 18:30 (CET)

We invite you to join the movement strategy conversation (now through April 15)[editovat]

18. 3. 2017, 06:09 (CET)

Wikimania 2017 scholarship programme[editovat]

Following the tradition of previous years, Wikimedia Polska Association has launched the ’’’Wikimania 2017’’’ scholarship programme. One international scholarship will be awarded this year, for the conference which will take place in Montreal, Canada, August 9-13. If you meet the requirements described in the ruleset, you may submit your application by April 7, 2017 to the email address provided in the ruleset. With kind regards, Wojciech Pędzich (diskuse) 21. 3. 2017, 18:44 (CET) z diskuse ke hlavní stránce přesunul --Sintakso (diskuse) 21. 3. 2017, 20:20 (CET)

Tagalog nebo tagalština?[editovat]

Podle dat z dumpu z 24. března 2017 zde máme 109 hesel označených jako "tagalog" a 78 jako "tagalština" (přičemž jsem mezitím asi 10 tagalogů opravil na to druhé). V Modul:Languages máme tagalština. Těžko říct, co se v češtině používá víc, ČNK, korpus syn v4 má tagalog 24 výskytů, tagalština 14. Google Books při hledání v češtině ukazuje bez započítání výsledků v jiných jazycích 71 knih obsahující tagalog , tagalština je jen v 10. Celkově bych řekl, že tagalog je zřejmě rozšířenější, mně osobně to je i sympatičtější varianta. Proto navrhuji změnu v Modul:Languages a sjednocení v hlavním NS. Souhlas? --Auvajs (diskuse) 2. 4. 2017, 13:47 (CEST)

CLDR uvádí tagalog, takže je to celkem jasné. Jinak mám pocit, že diskuse na téma tagalog × tagalština tu už někde byla.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 4. 2017, 13:58 (CEST)
Jsem taky pro tagalog, ale bohužel (mám dojem, že s Vámi, D) jsem s tím minule narazil a můj názor byl převálcován (pokud si matně pamatuji, tak nikoliv jasným konsensem, ale silou). --Kusurija (diskuse) 2. 4. 2017, 17:29 (CEST)
Prosím, pokud nemáte k takovým obviňujícím tvrzením odkazy, nepište je sem. Zbytečně tím opět jen zvyšujete napětí a zhoršujete atmosféru. Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 4. 2017, 14:29 (CEST)
Máme už minimálně dva případy, kdy CLDR nebylo správně (Ladinština, svazijština). Jak tento jazyk uvádějí jiné zdroje? JAn Dudík (diskuse) 3. 4. 2017, 06:32 (CEST)
Čermák:Jazyk a jazykověda, str. 361: „tagalog, pilipino · j. západní rodiny austronéské rodiny, Filipíny, 10,5 mil., jako lingua franca 40 mil., pilipino se nazývá forma tagalogu užívaná jako národní jazyk Filipín“--Auvajs (diskuse) 3. 4. 2017, 10:54 (CEST)
Když už jsi na to narazil, tak neuškodí si něco připomenout: CLDR je standard, autorita. Ale není kamenná a nepřizpůsobitelná. Již několikráte jsem tu vyzýval k eventuálnímu předložení návrhů na změny (spolu s referencemi, proč je nový název lepší než aktuální), abych je mohl v rámci projednávacího procesu, ktedrý probíhá dvakrát ročně, předložit, eventuálně ty změny přímo zanést. Nikdo však s ničím nepřišel... :-/
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 4. 2017, 14:50 (CEST)
Ehm. Žádný standard to není a už vůbec ne autorita. Jak uvádí jejich web, „CLDR is a collaborative project, which benefits by having people join and contribute. Anyone can submit data to CLDR, and contribute to making their language usable in a wide variety of products“ -- je to kolektivní dílo, do jehož vytváření se může zapojit kdokoli. Je to tedy dílo minimálně z určité části anonymní a už tím nevěrohodné, podobně jako wiki. Jsem ochotný věřit tomu, že verze v angličtině a některých dalších „velkých“ jazycích mohou být na relativně slušné úrovni, protože se do jejich vytváření (možná!) zapojuje relativně dost lidí. Ale co se týče malých jazyků jako čeština, garantováno není vůbec nic. Neznáme znalosti, vzdělání, motivaci těch do projektu zapojených dobrovolníků... Autorita CLDR v češtině mi přijde podobná jako „autorita“ našeho seznamu Modul:Languages, přičemž vytváření našeho seznamu je aspoň transparentní... --Auvajs (diskuse) 3. 4. 2017, 16:01 (CEST)
Když už tu chcete komentovat CLDR, tak si, prosím, nejprve zjistěte, jak to (a Unicode) funguje, než sem budete psát nepřesné, zavádějící či dokonce vyloženě nepravdivé informace. Děkuji.
Nemáte pravdu, dílo není ani náhodou anonymní. Přispěvatelé jsou dohledatelní zástupci institucí, organizací, vlád, univerzit, jazykových regulátorů - členů konsorcia. Členství umožňující rozhodování je placené. Z drtivé většiny tak nejde o tvorbu dobrovolníků. (Ano, jsou tam i členové - fyzické osoby, ale ty jsou via pozvánky, takže opět dohledatelní, nehledě na to, že v takových případech jde většinou o oborové profesionály.) Nehledě na to, že po předcházející diskusi k zanesení změny (tj. zcela zjevně nejde o podobný proces jako jsou wiki projekty) mají rozhodovací právo (resp. právo veta) o provedení právě jen některé instituce [záměrně jsem zjednodušil, ale proces to popisuje dostatečně]. Ale to už jsme daleko mimo záběr této diskuse.
Je to de facto standard - tedy něco, co je široce akceptováno a používáno napříč obory, aplikacemi, platformami, jazyky atd. Takže když to používají všichni (mimo jiné i sama MediaWiki), tak zrovna my budeme dělat výjimky, nota bene na základě ničím nepodložených subjektivních dojmů a pocitů jedinců, o jejichž lingvistickém zázemí není známo už vůbec nic.
Opakuji - jediným správným postupem, jak dosáhnout "lepšího" jména, je iniciovat (podloženou/doloženou) změnu v CLDR. (Rád se o její propagaci následně postarám.) V opačném případě budeme jako otřepané "všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo" - zatímco všude, kde se CLDR (které vzniklo právě proto, aby byla jednotnost příslušných triviálních dat naprosto kdekoliv) používá (a že toho jsou miliony nasazení po celém světě), to bude jednotné a tedy nebude problém s dohledáváním a kompatibilitou, my budeme kvůli rozmarům několika na prstech jedné ruky spočítatelných jedinců používat něco jiného, odlišného. To je v přímém rozporu s jedním ze základních principů projektů Wikimedia, jímž je použitelnost a znovupoužitelnost vložených informací.
Kromě subjektivní animozity vůči CLDR (mající původ zjevně zcela jinde) zde nikdy nepadl jediný pádný argument pro to, aby se nepoužívalo.
Vytváření modulu Languages není ani zdaleka nijak transparentní, neboť příspěvky odlišné od nebo nepodchycené v CLDR (u nichž to z podstaty věci není zapotřebí) nejsou ničím zdrojovány, takže jejich původ je naprosto nejasný a lze je snadno prohlásit za vlastní výzkum.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 4. 2017, 17:39 (CEST)
No tak bavíme se primárně o překladu do češtiny, ne o tom, jak funguje Unicode. Pokud CLDR není anonymní a autoři jsou dohledatelní, napište sem prosím, kdo je autorem překladů do češtiny. Velmi by mě to zajímalo. Seznam zapojených institucí atd. vidím, ale k čemu nám je u překladů do češtiny dobrá např. firma Apple nebo vláda Bangladéše? :D Rovněž ta slova o tom, jak to "používají všichni" jsou naprosto přestřelená. Dle všeho je to používáno téměř výhradně jen v informačních technologiích. Rozumím tomu, že v IT je takový systém velmi užitečný - vývojáři většinou nemají kapacity (ani zájem) řešit věci jako jsou názvy jazyků, je pro ně jednodušší se zapojit do tohoto systému. Nasazení CLDR v software Mediawiki je naprosto rozumné. Nicméně my jsme jazykový projekt a ne software. Vývojáři software nám absolutně nemají co mluvit do slovníkového obsahu - rovněž jako např. nemají jakoukoli kompetenci ovlivňovat věcný obsah Wikipedie. Zkuste si představit jaký odpor by vzbudilo to, kdyby názvy článků Wikipedie nevytvářila komunita, ale byly by jí diktovány někým z vnějšku. Vy tu de facto chcete prosadit to stejné, aby komunita neměla možnost rozhodnout se, jaké bude používat názvy jazyků, ale aby jí to bylo nadiktováno někým anonymním z vnějšku. To naprosto popírá jeden ze základních principů projektů hnutí Wikimedia: "Wikiproces" jako finální rozhodovací mechanismus všeho obsahu... --Auvajs (diskuse) 4. 4. 2017, 02:54 (CEST)
Odbíháte od tématu a záměrně mlžíte logickými klamy a vytváříte klamné spekulace a FUD.
Informační technologie jsou součástí prakticky všech oborů. Níže jsou například zmiňovány knihovnické systémy. Takže snaha separovat IT a vytvořit tím zdání, že se "nás to netýká", je marná.
Představte si, že komunitě bylo někým zevnějšku "nadiktováno", jaké jsou kódy jazyků, zemí, měn, geografických oblastí, jak se má psát datum, že B je v abecedě po A, že týden má sedm dní, že tučně tu napíšete s využitím tří apostrofů, tagu b nebo pomocí definice stylu, a řada dalších věcí. Ten "diktát" mají na svědomí oficiální a de facto standardy. Jedním ze základních principů projektů Wikimedia je "Žádný vlastní výzkum". Nerespektování existujících široce používaných standardů (po vašem: "nenechání si diktovat zevnějšku") a tvoření si vlastních výmyslů je v příkrém rozporu s tímto základním pilířem a nemá tu co dělat.
Stále jste nikde nesdělil jediný argument proti využívání CLDR, což mne jen utvrzuje v mé domněnce, že váš odpor k jeho využití je póza pramenící úplně odjinud.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 4. 4. 2017, 04:18 (CEST)
Vraťme se k jádru věci.
1) CLDR je určitou autoritou.
2) Některé názvy v CLDR jsou přinejmenším pochybné, v určitých případech prokazatelně chybné mul= složené (víceřádkové) jazyky?.
3) U sporných případů je nutné doložit věrohodnými zdroji, který název jazyka je preferovaný
4) Na základě těchto zdrojů můžeme
4a) podat návrh na úpravu v CLDR
4b) upravit vlastní modul:Languages tak, aby zobrazoval doložitelný název jazyka.Beztak některé jazyky, které jsou v CLDR psány třeba jako fy = fríština (západní) upravujeme do jazykově přijatelnější podoby západní fríština
Ať už budeme či nebudeme přebírat názvy ve všech případech z CLDR, před jakoukoliv změnou je nutné provést bod 3. CLDR je zdroj, ale nikoliv jediný, a jestliže jazykovědci tvrdí něco jiného věřil bych spíše jim. JAn Dudík (diskuse) 4. 4. 2017, 07:33 (CEST)
CLDR žádnou autoritou není (byť se Danny B. snaží prosadit takové zdání). Je to netransparentně a (pseudo)anonymně vytvářený seznam užívaný v některých IT systémech. Nicméně může nám sloužit jako zdroj inspirace. --Auvajs (diskuse) 4. 4. 2017, 13:27 (CEST)
Hmm, mně to zas tak jasné nepřipadá, subjektivně se mi více líbí "tagalština". Ono totiž těch obtížně obhajitelných nesmyslů v CLDR je patrně více. Připomínám takové ndonga překládané jako ndondština a ndondský. To se opírá o co? Češtinářsky či jakkoliv jinak? (Proč to vlastně nemohlo zůstat jako oshiwamba/oshiwambský?) --FuLAmGNut (diskuse) 3. 4. 2017, 09:54 (CEST)
Článek na Wikipedii založil v roce 2005 Juandev , možná to je překlep :D --Auvajs (diskuse) 3. 4. 2017, 11:12 (CEST)
Vztah mezi oshiwambo a ndonga je dostatečně popsán např. v anglické Wikipedii.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 4. 2017, 15:01 (CEST)

Tak jsem nalezl tu diskusi, již jsem zmiňoval výše. Ovšem nebyla tady, ale vedl jem ji s Standazx - coby zřejmě největším přispěvatelem tohoto jazyka - ve Wikiknihách.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 4. 2017, 14:38 (CEST)

Ještě se používá varianta tagalogština:

  • TEJNOR, Antonín. Jazykověda. In Co je co (3). Příručka pro každý den. 2. vyd. Praha : Pressfoto, 1984. Kapitola Jazyky světa, s. 522.
  • ROZAN, S. J.. Zrcadlení. Překlad Monika Hřebačková. [s.l.] : Baronet, 2004. 398 s. Dostupné online. ISBN 80-7214-625-4. S. 120.
  • HOŘÍNEK, Jan. Na večírku s Alaskeros. Lidé a země [online]. 2010-05-21. Dostupné online.

… a jiné.--Shlomo (diskuse) 8. 4. 2017, 23:49 (CEST)

Ndodština vs. ndonga[editovat]

Na základě FuLAmGNutí připomínky výše navrhuji též přejmenovat pravděpodobně nedoložitelné ndodština na ndonga. --Auvajs (diskuse) 3. 4. 2017, 16:30 (CEST)

Ndodština nechť se přejmenuje na ndondština, neb jde o zřejmý překlep.
A jaká je v porovnání s ndondština doložitelnost ndonga?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 4. 2017, 16:48 (CEST)
Nestály by za zvážení třeba varianty jako ndonžština příp. ndongština? (podle vzoru Kongo --> konžský) --Rádoby Raádoby (diskuse) 3. 4. 2017, 19:02 (CEST)
Další vlastní výzkum?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 4. 2017, 19:05 (CEST)
Když už, tak vlastní výtvor, ne? --Auvajs (diskuse) 4. 4. 2017, 01:37 (CEST)
Souhlasím s kolegou Dannym B. Užití názvu jazyka "ndondština" lze poměrně snadno dohledat, například na stránkách Národní knihovny ČR. Pokud používají ndondštinu tam, měli bychom se asi zařídit stejně. --Sintakso (diskuse) 3. 4. 2017, 20:13 (CEST)
Neříkám, že ta ndondština je špatně, ale byl bych opatrný v mechanickém přebírání "zdrojů" a považování je za "autority". V první řadě by se mělo zjistit, jaký ten dokument má status, ambice, kdo je jeho autorem a z čeho čerpal. Je taky možné, že to bez dalšího převzali z české Wikipedie, kde to už je od roku 2005. Napsal jsem mail zaměstnankyni Odboru doplňování a zpracování fondů NKP ČR. --Auvajs (diskuse) 4. 4. 2017, 01:37 (CEST)
Že by NKČR převzala název jazyka z Wikipedie, je směšně naivní spekulace. Mnohem pravděpodobnější (s pravděpodobností hraničící s jistotou) je, že jako řada dalších aplikací, platforem, institucí apod. (mj. i dalších knihoven v ČR, např. knihovna Univerzity Palackého v Olomouci) využili jednotné CLDR, aby měli synchronní názvosloví.
Doplněno níže.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 4. 4. 2017, 03:16 (CEST)
Tak v tom případě, jak se to dostalo do českého překladu CLDR? :D --Auvajs (diskuse) 4. 4. 2017, 03:34 (CEST)
Jinak jestli tomu rozumím správně, Knihovna UPOL používá software Advanced Rapid Library a až tento software používá CLDR... ;-) V tom případě mluvit o tom, že NKP nebo UPOL používá CLDR je zase velmi odvážné :D CLDR používá jejich software... --Auvajs (diskuse) 4. 4. 2017, 03:44 (CEST)
Parafráze vašeho výkladu: Když já [jsem NKP/KÚPOL] jedu [využívám software] po silnici [ARL], kterou postavila řekněme 1. silniční [Cosmotron], které dodal štěrk [CLDR] do podloží Kamenolom Vonásek [Unicode], tak podle vás svojí jízdou štěrk z onoho lomu nevyužívám. Což je zcela jasně nesmysl.
No, je vidět, že už nemáte, co byste rozumného dodal a už jen bezradně plácáte kolem sebe jen proto, abyste z principu nesouhlasil a oponoval... Čímž se pokračování v této diskusi stává nadále zbytečným...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 4. 4. 2017, 05:46 (CEST)
Zpracováním materiálu dojde k vytvoření nové věci a tím k zániku materiálu jako samostatné věci. Jízdou po silnici neužíváte štěrk z lomu. Není možné využívat věc, která už neexistuje:D Tolik ke "zcela jasně nesmyslu" :D --Auvajs (diskuse) 4. 4. 2017, 13:21 (CEST)
Přitom stačilo jen porovnat data a seznámit se s historií článku, což jste zcela zjevně neprovedl. Ve Wikipedii je článek Ndondština na daném názvu od 12. 2. 2015. Přesto jste opakovaně lživě tvrdil, že to tam je od roku 2005 (včetně posměšné poznámky směrem k Juandevovi). Článek přitom dodnes kromě názvu toto slovo nijak nezmiňuje. Takže těžko to mohla NKČR z Wikipedie převzít do dokumentu datovaného 07.09.2012. .
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 4. 4. 2017, 03:55 (CEST)
Máte pravdu, do historie jsem se nedíval, ovšem v tom případě to asi sotva můžu tvrdit "lživě", tzn. úmyslně nepravdivě, že? :D Každopádně uráčíte se tedy zodpovědět otázky: 1) jak se to dostalo do CLDR 2) kdo je autorem překladu v CLDR? Takhle to totiž nakonec vypadá, že ti "pánové" v CLDR udělali chybu ;) Nehledě na to, kolik ∎∎∎∎ ještě kam napíšete :D --Auvajs (diskuse) 4. 4. 2017, 04:14 (CEST)
Žádná sebereflexe, žádná omluva za opakované poskytování lživých či nepravdivých informací, žádná omluva za uštěpačnou poznámku na adresu Juandeva... Místo toho jen další prázdné plácání kolem...
Dostalo se to tam postupným schvalovacím procesem, což jste si mohl klidně dohledat sám, když jste se CLDR zabýval a navíc různými rešeršemi daleko banálnějších věcí často trávíte nemálo času. První výskyt: CLDR 1.7 (2009-05-08) status "unconfirmed", v CLDR 1.8 (2010-03-17) změna na status "provisional", v CLDR 22 (2012-09-10) akceptováno.
Žádná z vašich výsměšných pozornost odvádějících poznámek však nezastíní fakt, že jste stále nedodal jediný argument, proč by nemělo být CLDR využíváno, a už vůbec ne, proč by namísto něj měl být využíván nějaký bizarní lokální výtvor několika málo pseudonymních (resp. v podstatě anonymních) jedinců s neznámým (a velmi pravděpodobným minimálním či zcela nulovým) jazykovým zázemím.
Do té doby nemá cenu v této z vaší strany veskrze nekonstruktivní diskusi pokračovat. Beztak se již dalece odchýlila nejen od svého původního tématu.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 4. 4. 2017, 05:58 (CEST)
Tak to stejné můžu říct o vás. Opakovaně mě tu nepodloženě obviňujete ze lži (hrubý osobní útok), opakovaně odbíháte od tématu (nezodpovídáte položené otázky a místo toho píšete úplně o něčem jiném), opakovaně ignorujete předložené argumenty se slovy "stále jste nedodal jediný argument" (tohle je obzvlášť LOL), atd. Důvody proč nepoužívat CLDR?
  1. není to žádná všeobecně uznávaná norma ani standard; je to sice užíváno v mnoha IT projektech, nicméně my nejsme IT projekt... není to široce užíváno ve slovníkových projektech...
  2. minimálně překlad do češtiny je anonymní dílo nezaštítěné žádnou autoritou; zdůvodnění přijetí jednotlivých položek neexistuje; data tudíž nejsou přezkoumatelná
  3. vnucení tohoto systému komunitě odporuje wikiprocesu
--Auvajs (diskuse) 4. 4. 2017, 13:04 (CEST)
Ještě jsem nalezl tyto dva dokumenty, ve kterých je naopak použita varianta "ndonga" (tabulka na straně 7, zóna R; list CIJZK). Autor prvního z nich je podle všeho v oboru celkem erudovaný, je tedy třeba vyhledat více zdrojů, zvážit jejich významnost a na základě toho rozhodnout. --Sintakso (diskuse) 4. 4. 2017, 18:12 (CEST)
Dostal jsem mail od zaměstnankyně NKP. Vzhledem k tomu, že je to pracovní záležitost, ho asi mohu publikovat.
Dobrý den,
kódy jazyků jsem překládala z anglického překladu pro potřeby katalogizátorů v knihovnách poprvé v roce 1994. U některých jazyků se mi tehdy nepodařilo český překlad najít, proto jsem ponechala název v anglickém originálu, u kódu ndo bylo i v českém překladu původně ndonga. Tištěný seznam vyšel v roce 1994 jako jedna z příloh v publikaci UNIMARC : bibliografický formát.
Seznam kódů jsem revidovala v roce 2004, dohledávala jsem české názvy a patrně narazila na „ndondštinu“, zaradovala se a název opravila. Zdroj už bych ale dohledávala těžko, naše pracoviště se v roce 2014 stěhovalo a podklady pro překlad příloh skončily ve sběru.
Názvy, prosím, nepovažujte za směrodatné ani autoritativní. Pro naše katalogizátory jsou autoritativní použité kódy, pro zajímavost - kód ndo jsem našla v katalogu 1x. Pokud zvítězí varianta ndonga, seznam opravíme.
Srdečně zdravím,
Edita Lichtenbergová
Národní knihovna České republiky, Hostivař
--Auvajs (diskuse) 13. 4. 2017, 01:07 (CEST)

Upozorňuji na založené hlasování: Wikislovník:Hlasování/Názvy jazyků (tagalog vs. tagalština; ndodština vs. ndonga). --Auvajs (diskuse) 27. 5. 2017, 02:41 (CEST)

Start of the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections[editovat]

Please accept our apologies for cross-posting this message. This message is available for translation on Meta-Wiki.

Wikimedia-logo black.svg

On behalf of the Wikimedia Foundation Elections Committee, I am pleased to announce that self-nominations are being accepted for the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees Elections.

The Board of Trustees (Board) is the decision-making body that is ultimately responsible for the long-term sustainability of the Wikimedia Foundation, so we value wide input into its selection. More information about this role can be found on Meta-Wiki. Please read the letter from the Board of Trustees calling for candidates.

The candidacy submission phase will last from April 7 (00:00 UTC) to April 20 (23:59 UTC).

We will also be accepting questions to ask the candidates from April 7 to April 20. You can submit your questions on Meta-Wiki.

Once the questions submission period has ended on April 20, the Elections Committee will then collate the questions for the candidates to respond to beginning on April 21.

The goal of this process is to fill the three community-selected seats on the Wikimedia Foundation Board of Trustees. The election results will be used by the Board itself to select its new members.

The full schedule for the Board elections is as follows. All dates are inclusive, that is, from the beginning of the first day (UTC) to the end of the last.

  • April 7 (00:00 UTC) – April 20 (23:59 UTC) – Board nominations
  • April 7 – April 20 – Board candidates questions submission period
  • April 21 – April 30 – Board candidates answer questions
  • May 1 – May 14 – Board voting period
  • May 15–19 – Board vote checking
  • May 20 – Board result announcement goal

In addition to the Board elections, we will also soon be holding elections for the following roles:

  • Funds Dissemination Committee (FDC)
    • There are five positions being filled. More information about this election will be available on Meta-Wiki.
  • Funds Dissemination Committee Ombudsperson (Ombuds)
    • One position is being filled. More information about this election will be available on Meta-Wiki.

Please note that this year the Board of Trustees elections will be held before the FDC and Ombuds elections. Candidates who are not elected to the Board are explicitly permitted and encouraged to submit themselves as candidates to the FDC or Ombuds positions after the results of the Board elections are announced.

More information on this year's elections can be found on Meta-Wiki. Any questions related to the election can be posted on the election talk page on Meta-Wiki, or sent to the election committee's mailing list, board-elections(at)wikimedia.org.

On behalf of the Election Committee,
Katie Chan, Chair, Wikimedia Foundation Elections Committee
Joe Sutherland, Community Advocate, Wikimedia Foundation

Posted by MediaWiki message delivery on behalf of the Wikimedia Foundation Elections Committee, 7. 4. 2017, 05:37 (CEST) • Prosíme, pomozte s překladem do svého jazykaGet help

Read-only mode for 20 to 30 minutes on 19 April and 3 May[editovat]

MediaWiki message delivery (diskuse) 11. 4. 2017, 19:34 (CEST)

Cognate – automatické mezijazykové odkazy[editovat]

Zdravím všechny,

od 24. dubna bude na všech Wikislovnících spuštěn nový systém mezijazykových odkazů. Toto rozšíření zvané Cognate automaticky přidává odkazy na stránky se stejným názvem napříč Wikislovníky. To znamená, že je už není nutné přidávat přímo do hesel v hlavním jmenném prostoru.

Tato nová funkce byla vyvinuta Wikimedia Deutschland a jde o první krok projektu Wikidata pro Wikislovník, nicméně tento je na Wikidatech nezávislý.

Aby mohla fungovat, musí být z wikitextu odstraněny všechny původní mezijazykové odkazy. To můžete provést roboticky, stejně, jako k tomu v minulosti došlo na Wikipedii. Pokud je tam však ponecháte, budou přebíjet odkazy automatické.

Během vývoje jsme mnohokrát diskutovali s editory Wikislovníku, abychom pochopili jejich potřeby, přesto je možné, že některé automatické odkazy nebudou fungovat podle vašich představ. Pokud najdete chyby nebo máte návrhy na vylepšení, neváhejte vytvořit sub-task ve Phabricatoru nebo napsat na tuto diskusní stránku.

Děkuji, --Lea Lacroix (WMDE) (diskuse) 13. 4. 2017, 09:27 (CEST)

Zmiňované odstranění stávajícího interwiki by mělo jít snadno zařídit: Matěj Suchánek vytvořil skript, který by měl z hesel odstranit interwiki, ale pouze v případě, že je zcela shodné s názvem článku. Přísloví apod. by tak neměla být dotčena. JAn Dudík (diskuse) 13. 4. 2017, 14:58 (CEST)
Navštívilo jsem příslušné odkazy a navzdory tomu mi cela záležitost zůstává nesrozumitelnou, dokonce mi uniká nějaká její užitečnost. (Čemu vadilo dosavadní fungování i botů nebo v čemže bylo nedostatečné?) Můžete mi někdo dovysvětlit, jak bude fungovat např. odkázání ze sekce Etymologie na nečeské heslo/etymon v JEDINÉM jazyce (tzn. takové, který v jazycích jiných existuje, leč znamena něco jiného a hlavně nenese žádnou etymologickou souvislost)? Doted to ošetřovala příslušná kotvička [[#název jazyka|xyz]]. Děkuju. --46.135.242.1 13. 4. 2017, 16:34 (CEST) P.S. Předpokládám, že jsem tradične úplně mimo mísu. I tak ocením nějaký objasnění či uchlacholení.
Fungování botů bylo jaksi více než dostatečné, bylo přebytečné. Podívejte se do historie nějakého článku; k čemu jsou tam dobré všechny ty robotické editace? Vaši další otázce, přiznám se, nerozumím. Jakou souvislost to má s tímto tématem? Cognate funguje tak, že nebude potřeba vkládat mezijazykové odkazy na ostatní Wikislovníky, které se následně objevují v levém panelu v sekci V jiných jazycích. Jakékoli vnitřní odkazy na českém Wikislovníku, ať už vedou na hesla či sekce věnující se jakýmkoli jazkům, (anebo i explicitní odkazy na jiné Wikislovníky uvnitř textu) tímto naprosto nejsou dotčeny. --Mormegil (diskuse) 14. 4. 2017, 13:38 (CEST)
Děkuji za odpověď. Zkusím se vyjádřit srozumitelněji: Zneklidnila mě totiž tato část: Aby mohla fungovat, musí být z wikitextu odstraněny všechny původní mezijazykové odkazy. To můžete provést roboticky, stejně, jako k tomu v minulosti došlo na Wikipedii. Pokud je tam však ponecháte, budou přebíjet odkazy automatické. Dovolíme tedy, aby alespoň v některých případech neautomatické mezijazykové odkazy byly ponechány? Nebo to necháme nějakého bota vzít šmahem, hlava nehlava? --2A02:A03F:3D:7D00:E0C2:2528:5E64:C801 22. 4. 2017, 15:22 (CEST) P.S. Na Vaši (zřejmě řečnickou) otázku bych odpovědělo, že ony robotické editace (jsou-li jimi tedy myšleny ony rozličné JanDboty, Hydrizboty, Kamikazeboty apod.) vytvářely dobrou představu, v jakém pořadí se to či ono heslo postupně objevovalo v různých národních mutacích. Mně osobně to asi bude chybět. Hlavně jsem ale zatím stále nepochopilo, jak vlastně bude vypadat to od zítřka zaváděné.
Obávám se, že mi to příliš nepomohlo. Pokud někde v jakémkoli článku máte odkaz přesně ve tvaru [[xx:název]], kde xx je některý kód jazyka a název je název příslušného článku, tak se jedná o mezijazykový odkaz, který, pokud vede mezi identicky pojmenovanými články, bude nahrazen funkčností Cognate, a tedy z článku (hlava nehlava, jak píšete) odstraněn. Pokud v článku máte odkaz v jakémkoli jiném tvaru (třeba [[#název jazyka|xyz]]), tak z článku odstraněn nebude, protože se vůbec nejedná o mezijazykový odkaz (tedy ne v technickém významu tohoto termínu, může se pochopitelně jednat o „nějaký odkaz vedoucí mezi jazyky“) a tedy se tohoto tématu vůbec nedotýká.
Pokud historii článku „zneužíváte“ k jinému účelu, než ke kterému slouží, tak se nemůžete divit, že ten účel může někdy přestat plnit. xkcd. Ale v zásadě by asi relativně snadno šel udělat nástroj, který by takovou informaci (i mnohem přehledněji) zobrazoval (pokud už neexistuje).
--Mormegil (diskuse) 22. 4. 2017, 23:20 (CEST)

Už aby to bylo. Aspoň tak nebudou mít někteří uživatelé nutkání zakládat naprosto zbytečná přesměrování u frazeologických hesel s odůvodněním, že jsou "nutná pro propojení s ostatními jazyky". Nejsou a nikdy nebyla.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23. 4. 2017, 18:19 (CEST)

Vzhledem k tomu, že na en.wikt je editační filtr, který nedovolí vložit nestejné interwiki, tam možná potřebná byla... JAn Dudík (diskuse) 23. 4. 2017, 21:17 (CEST)
@JAn Dudík: Jestli jsem dobře pochopil, tak ten nový systém funguje pouze v případech, kdy mají stránky na různých Wikislovnících zcela identický název. Takže to nepropojí en:wikt:pes, který štěká, nekouše se zdejší stránkou Pes, který štěká, nekouše. Takže z toho mi vychází, že ta přesměrování jsou s ohledem na abusefiltr na en.wikt ještě pořád jediným dostupným způsobem, jak ty stránky propojit. Nebo se mýlím? --Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 4. 2017, 21:20 (CEST)
Ve směru en -> cs ano. ve směru cs -> en lze stále používat běžné interwiki. JAn Dudík (diskuse) 1. 5. 2017, 19:47 (CEST)

Kategorie Obsahuje v heslech s kandži[editovat]

Považoval bych za užitečné (částečně po vzoru en.wikt) @Shlomo, Auvajs, Tchoř, Martin Kotačka, JOtt: zavést kategorie typu Kategorie:Obsahuje 水 (みず, みづ) pro slova obsahující kandži (v závorce je výslovnost v daném hesle - zde zapsaná hiraganou, čili výslovnost kun'jomi - japonská: mizu), nebo Kategorie:Obsahuje 水 (スイ, 呉漢音) pro slova obsahující kandži (v závorce je výslovnost v daném hesle - zde zapsaná katakanou, čili výslovnost on'jomi - sinojaponská, za čárkou konkrétní typ(y) (gokan'on): sui); obě (pro jiné kandži více) kategorie by měly zastřešující kategorii Kategorie:Obsahuje 水 (a samozřejmě také Kategorie:Japonština). Pro čínská lemmata obdobně chan-c': Kategorie:Obsahuje 水 (šuej) a zastřešující Kategorie:Obsahuje 水 a Kategorie:Čínština; pro starovietnamštinu Kategorie:Obsahuje 水 (thủy) a zastřešující Kategorie:Obsahuje 水 a Kategorie:Vietnamština. Takže například v hesle 降水 by přibyly dvě kategorie [[:Kategorie:Obsahuje 降 (コウ, 呉漢音)|こうすい]] a [[:Kategorie:Obsahuje 水 (スイ, 呉漢音)|こうすい]]. Samozřejmě, do hesel bych ty kategorie popřidával sám, jen by mne zajímalo, zda je takové vylepšení pro komunitu přijatelné. Abych nezačal s vylepšováním a někdo by to potom nezačal mazat jáko nekonsensuální. Vyřešilo by se tím zakategorizování slov, psaných totožně (homografy), ale vyslovovaných různě, takže by byly vyhledatelné obě/všechny varianty čtení a zároveň by byla dobře naznačena etymologie výslovnosti. Mám naději, že jsem návrh podal při stručnosti srozumitelně tak, že by se k němu mohli vyjádřit i kolegové onu dálněvýchodní jazyky neovládající. --Kusurija (diskuse) 21. 4. 2017, 10:52 (CEST)

Obávám se, že návrh je pro mne japonskou vesnicí. Nechápu, k čemu by měla kategorizace pomoci, ani jak může být prospěšná skupina téměř shodných kategorií s rozlišovačem v různých klikyhácích. Ještě bych chápal kategorizaci bez rozlišovače, ale ta mi připadá redundantní (stejně tak by ze mohly být kategorie dle písmen latinky, slovo pes by pak bylo v kategoriích Obsahuje P, Obsahuje E a Obsahuje S). Pokud existuje obdobný systém na jiném slovníku, bylo by dobré odkázat na něj. JAn Dudík (diskuse) 21. 4. 2017, 22:15 (CEST)
A pokud by náhodou získal tento systém podporu, bylo by nejspíš vhodnější kategorizovat automaticky nějakou vhodnou šablonou, ne ručně. JAn Dudík (diskuse) 21. 4. 2017, 22:16 (CEST)
Než bych si na věc vytvořil nějaký názor, mohl byste, prosím, vysvětlit, jaký Vaše snaha má důvod? Dokud nevidím Vaši motivaci, těžko se mi posuzuje, zda je navrhované řešení dobré. --JOtt (diskuse) 22. 4. 2017, 12:50 (CEST)
V japonštině (i v dalších dálněvýchodních jazycích) je obrovské množství homofonů, jejich relativní výskyt je ve srovnání třeba s češtinou mnohonásobně vyšší. Zároveň ale často mají totožně zapisovaná slova různá čtení (foneticky diametrálně odlišná). Zároveň ta kategorizace by umožnila snadnější vyhledávání, pokud dovedu určit znak, který není první v řadě. Též zasvěcenějším pomůže na první pohled poodhalit etymologické souvislosti. S dovolením připojím reakci na JAna Dudíka: písmena latinky se vždy čtou stejně, nebo aspoň velmi podobně, pro příklad v češtině jsou možné variace opravdu minimální, pro příklady v angličtině nebo francouzštině dosti dobře odhadnutelné a i tak s méně markantními rozdíly. V jazycích, používajících čínské znaky, jde především o význam (o fonetickou stránku v podstatně menší míře, a to ještě ve specifických případech). Takže když napíšu pes, tak se to česky bude číst vždy [pɛs], ale nikdy [vlk] nebo [lev] nebo [opice]. Naopak třeba v japonštině 風車 se může číst buď [kazaguruma] nebo [fúša]. Pokud má znak sinojaponské čtení, tak ve všech slovech, kde má ten znak takové čtení (souvisí s etymologií), bude vždy znít [fú], např. 台風 [taifú], 花鳥 [kačógecu] atd. viz Category:Japanese ... with 風 read as ふう, naproti tomu, pokud má znak japonské čtení, tak ve všech slovech, kde má ten znak takové čtení (souvisí s etymologií), bude vždy znít [kaza] (např: 風車 - kazaguruma], 風穴 - [kazaana] atd. viz Category:Japanese ... with 風 read as かざ) nebo [kaze] (např: 神風 - [kamikaze], 春風 - [harukaze]. Rozdíly ve čteních kandži jste mohl porovnat v množství jednotlivých kandži, mnou založených, do té doby, než byly chytře smazány (s odůvodněním, že „neodpovídají formátu hesla“; nebo byste je mohl vidět v tisících hesel pro samostatné kandži, které bych založil, kdybych od toho nebýval upustil pro nemožnost dohodnout se o vyhovujícím formátu pro kandži. --Kusurija (diskuse) 22. 4. 2017, 18:16 (CEST)
Díky za podrobné vysvětlení a omlouvám se za určitou prodlevu mojí odpovědi. Zdá se mi, že by Vám to dalo hodně práce, ale výsledek by pro japanology byl přínosný. Takže pokud jde o můj názor, jsem pro. --JOtt (diskuse) 2. 5. 2017, 17:23 (CEST)
A proč tedy nenavrhujete názvy kategorií srozumitelně? en:Category:Japanese_terms_spelled_with_風_read_as_ふう, respektive Category:Obsahuje 風 čtené jako ふう je rozhodně srozumitelnější, než Kategorie:Obsahuje 風 (ふう). JAn Dudík (diskuse) 5. 5. 2017, 14:33 (CEST)
@JAn Dudík:Pro podkategorie záměna čtené jako za [závorky] je přijatelná, ovšem ve tvaru Kategorie:Obsahuje 水 čtené jako スイ (呉漢音), pro ten vítr: Kategorie:Obsahuje 風 čtené jako フウ (呉音). Čili trvám na zápisu v katakaně pro sinojaponské čtení (a také případně hesla, začínající katakanou), a v hiraganě pouze pro japonské čtení (+ ta z nanori, která nejsou sinojaponská - většina). --Kusurija (diskuse) 8. 5. 2017, 10:43 (CEST)
Přidal jsem do systému pár kategorií tohoto (avizovaného) typu. Tyto kategorie bude v budoucnu možno zařadit nejen do systému stromu kandži (chan-c'), ale i podle výslovnosti (včetně jejích typů) bez ohledu na obsahující kandži. Tím vznikne ve stromu kategorií seznam znaků podle výslovnosti. --Kusurija (diskuse) 17. 5. 2017, 10:30 (CEST)
@Auvajs:Z této diskuse jsem nenabyl dojmu, že by můj návrh byl natolik protikomunitní, že důsledky jeho uvedení do praxe by musely být smazány. Ovšem zdá se, že Danny B. je poněkud jiného názoru. Proto by asi bylo užitečné, kdyby se k tomuto problému vyjádřil ještě někdo další, nejen členové bývalé koalice (+ já, jakožto autor té iniciativy, snažící se projednat záležitost v širším fóru) Navíc, tento systém na en.wikt funguje (s nepatrnými rozdíly směrem k nedokonalosti). Takže argumentovat tím, že by to mělo být smazáno, protože někdo to náležitě neprojednal (například s kolegou JAn Dudík jsme po výměně názorů dospěli (narozdíl od někoho) docela konstruktivně k určité shodě, a věřím, že s jeho pomocí (které si velmi vážím) ke shodě ještě větší. --Kusurija (diskuse) 13. 8. 2017, 13:47 (CEST)
Tak tento systém kategorizace evidentně diskutován byl (viz výše). Diskuze se účastnilo velmi málo uživatelů (předpokládám, že tu málokdo tematice rozumí, resp. málokoho zajímá), avšak žádný uživatel se proti němu nevyjádřil negativně... Stěží ho považovat za "komunitně neodsouhlasený", resp. "nijak zvlášť projedná(vá)n". Věřím tomu, že pokud má někdo věcné výhrady, připomínky, tak je prodiskutujete a kategorizaci případně upravíte. Odstranění toho systému je ale přijatelné jedině na základě konsensu (konsensus k odstranění). --Auvajs (diskuse) 13. 8. 2017, 20:31 (CEST)
Já bych to spíš prohlásil za odmlčené - Kusurija něco navrhnul, já se na něco zeptal, on založil nějaké kategorie a následně, aniž by někdo oponoval či souhlasil, začal zakládat další a další. A ve chvíli, kdy jsou zde již stovky těchto kategorií se najednou přichází na to, že jím nastavený systém má nedostatky.
V tuto chvíli vidím následující možnosti:
1) všechno smazat.
2) zastavit zakládání dalších, navrhnout systém a projednat (získat aktivní souhlas se systémem), následně upravit dle systému.
3) zakládat hromadně další a další a zaplevelit celý slovník tisíci kategorií, ve kterých se vyzná pouze zakladatel.
Je zajímavé, že podobnou kategorizaci jsem našel jen na třech slovnících - en, fr a tr, přičemž fr a tr mají pouze kategorie typu Obsahuje znak X v jazyce Y a en má navíc i kategorie Obsahuje X čtené jako Z v jazyce Y. Kategorie Obsahuje X čtené jako Z (bflmpsvz) v jazyce Y není nikde. Pak je otázka, 1) proč to nikde nemají a 2) zda je český Wikislovník svou velikostí (obsahovou i komunitní) vhodný adept na takto podrobné originální členění.
Za sebe říkám, že jsem pro množnost 2), ale chce to najít nejen systém, ale i hranici podrobnosti. Proto prosím Kusuriju, aby ze všech diskusí vytáhl revidovaný návrh členění a zdůvodnil jej včetně poznámek k používání. JAn Dudík (diskuse) 14. 8. 2017, 09:23 (CEST)

Revidovaný návrh členění[editovat]

@Shlomo, Auvajs, Tchoř, Martin Kotačka, JOtt:

  • V tomto návrhu použiji značky:

* - na jinojazyčných wikislovnících se analogická kategorie (pravděpodobně/zatím) nevyskytuje
+ - na jinojazyčných wikislovnících se analogická kategorie vyskytuje, uvedu (fakultativně) odkaz na příslušnou (některou/-é) jinojazyčnou kategorii.
X - čínský znak, t. j. kandži (japonština) a/nebo chan-c' (čínština) a/nebo handža (korejština) a/nebo hán tự (vietnamština)
Y - čtení příslušného znaku

  • pro japonštinu:
    • japonská čtení hiraganou (normálně bez závorky, pokud se závorkou, tak tyto (namátkou) příklady: Y (změna znělosti), Y (促音) - označuje móru/slabiku před zdvojením souhlásky ve výslovnkosti, Y (nanori) - označuje výslovnost používanou v propriích, která není standardní pro výslovnost používanou jinde, než v propriích a od nich odvozených slovech
    • sinojaponská čtení katakanou (vždy se závorkou, upřesňující typ sinojaponského čtení; v ní za větnou čárkou může být fakultativně upřesnění, podobně, jako nahoře, popřípadně méně obvyklé kombinace sinojaponských čtení
      • Y (呉音) - sinojaponské čtení typu goon
      • Y (漢音) - sinojaponské čtení typu kan'on
      • Y (呉漢音) - sinojaponské čtení typů jak goon tak kan'on
      • Y (慣用音) - sinojaponské čtení typu kan'jóon
      • Y (唐音) - sinojaponské čtení typu tóon
      • Y (宋音) - sinojaponské čtení typu sóon
      • Y (唐宋音) - sinojaponské čtení typů jak tóon tak sóon



Nadřazená kategorie čínských znaků* (t. j. např. kandži (pro japonštinu), chan-c' (pro čínštinu), handža... souhrnný název = čínský znak): [[:Kategorie:Obsahuje X]]*
příklad: Kategorie:Obsahuje 正*

Kategorie čínských znaků pro jednotlivé jazyky+; je zařazována do [[:Kategorie:Obsahuje X]]* a do [[:Kategorie:[název čínského znaku v příslušném dálněvýchodním jazyce]]], např.: Kategorie:Kandži (pro japonské) nebo Kategorie:Chan-c' (pro čínské) atd.
[[:Kategorie:Obsahuje X (japonština)]]+
příklad: Kategorie:Obsahuje 正 (japonština)+ (odpovídá: en:Category:Japanese terms spelled with 正 a fr:Catégorie:Caractère 正 en japonais) - je zařazena do kategorií Kategorie:Obsahuje 正 a do Kategorie:Kandži
jiný příklad: Kategorie:Obsahuje 正 (čínština)+ (odpovídá: [[:en:Category:??]]* a fr:Catégorie:Caractère 正 en chinois+ - je zařazena do kategorií Kategorie:Obsahuje 正 a do Kategorie:Chan-c'

Podkategorie [[:Kategorie:Obsahuje X (japonština)]]+ jsou například: [[:Kategorie:Obsahuje X čtené jako Y (呉音)]]+
příklad: Kategorie:Obsahuje 正 čtené jako ショウ (呉音)+ (odpovídá: en:Category:Japanese terms spelled with 正 read as しょう a [[:fr:Catégorie:??]]*
Poznámka: v odpovídající anglické kategorii zápis read as しょう na první pohled neodlišuje, zda se jedná o čtení sinojaponské(+) či japonské(*). V záhlaví/popisu kategorie je sice uvedeno „with its goon reading of しょう, shō.“, což je totožné tvrzení, jako v názvu české kategorie, ale z názvu anglické kategorie (dokud přímo do stránky té kategorie nevstoupíte) to patrné není a budí to (kvůli použité hiraganě) mylný dojem, že se jedná o čtení japonské (kun'jomi)
další podkategorie: [[:Kategorie:Obsahuje X čtené jako Y (漢音)]]+
příklad: Kategorie:Obsahuje 正 čtené jako セイ (漢音)+ (odpovídá: en:Category:Japanese terms spelled with 正 read as せい+ a [[:fr:Catégorie:??]]*
další podkategorie: [[:Kategorie:Obsahuje X čtené jako Y]]+
příklad: Kategorie:Obsahuje 正 čtené jako まさ+ (odpovídá: en:Category:Japanese terms spelled with 正 read as まさ+ a [[:fr:Catégorie:??]]*
[nedokončeno, přerušení na desítky až stovky hodin! --Kusurija (diskuse) 17. 8. 2017, 08:44 (CEST): upřesnění: záměna japonština na kandži. ]--Kusurija (diskuse) 14. 8. 2017, 18:01 (CEST)

Základní linie: od nejvyšší po nejnižší kategorie:

První, co mne praštilo do očí, je tento nesmyslný strom, takže aniž bych nějak četl, natož pak vyhodnocoval zbytek, takovéto členění tedy rozhodně ne. Kategorie:Symboly není určena pro vkládání znaků jednotlivých abeced, ale pro mezijazykové (z drtivé většiny) neabecední symboly - interpunkci, čísla apod. Dále je zarážející že podkategorií Kategorie:Čínské znaky je Kategorie:Obsahuje 正 (japonština). Kategorie:Kandži je nyní částečně plněna přímo, částečně přes mezikategorie typu Kategorie:Kjóiku1, což je další nekonzistence. Například Kategorie:Obsahuje 一 (japonština) má tři různé rodičovské kategorie, které se ale nakonec po různých úrovních stejně sejdou v Kategorie:Symboly, což je logický nesmysl a odporuje to principům stromové struktury - je-li B potomkem A a C potomkem B, nemůže být C potomkem A. A mohl bych pokračovat dále... Ne, opravdu takto ne. Nejprve jasně a přehledně definovat kategorizační strom a teprve pak tu kategorizaci provádět. Nyní je to jeden velký chaos.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 19. 8. 2017, 11:53 (CEST)

@Danny B.: symboly - podkategorie: japonské čínské znaky = kandži. Čili: čínské znaky, t. j. kandži, chan-c', handža... jsou opravdu symboly, a to ne písmena a ani ne abecední (Jsou řazeny/sortovány podle radikálů + počtu k nim přidaných tahů + podle (jen, pokud první dva rozlišovací znaky jsou shodné) významnosti/častosti použití. Což s abecedním řazením nemá absolutně nic společného). Paralelní kategorizační stromy jsou na jiných projektech běžnou záležitostí, nevím, proč by nemohly existovat i na českém wikislovníku. Kromě toho, bylo by pro mne užitečnější, kdybyste podal konkrétní návrh, jak byste to dělal/si to představoval Vy, místo víceméně vyjádřeného názoru: zlikvidovat. Takový nic kloudného nepřináší (=není přínosný). Děkuji za pochopení. --Kusurija (diskuse) 20. 8. 2017, 23:48 (CEST) Podle Auvajsova návrhu upřesněno (vyjmuta kategorie:Symboly, nahrazena kategoriemi Kategorie:Písemné systémy, Kategorie:Logogramy. --Kusurija (diskuse) 21. 8. 2017, 11:36 (CEST)
@Danny B.: Chcete popřít, že 正 patří do Kategorie:Kjóiku1? Znak 正 se v Japonsku vyučuje skutečně v 1. třídě základní školy, stejně, jako dalších 79 znaků (kandži). --Kusurija (diskuse) 21. 8. 2017, 11:42 (CEST)
Moc se mi nechce pronikat do tématu, ale co se týče té nejvyšší roviny, navrhoval bych (podle en.wp, cs.wp atd) něco v tomto smyslu (počítám s modifikacemi):

--Auvajs (diskuse) 21. 8. 2017, 01:23 (CEST)

Voting has begun in 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections[editovat]

Význam hesla[editovat]

Dobrá zpráva, Wikislovník vyskakuje ve vyhledávání slova v Googlu. Špatná zpráva, význam slova bývá hodně nízko, takže by čtenář mohl opustit stránku zklamaný. Navíc je strának plná dat, takže to vypadá jak nějaký odborný slovník. Typ na nápravu: zavést abstrakt u cizích slov a nahoru uvést překlad, pak to viditelně oddělit (třeba čárou ) od zbytku a pokračovat normálním formátem hesla.--Juandev (diskuse) 8. 5. 2017, 10:02 (CEST)

Nicméně furt lepší než slovnik.seznam.cz, kde musíte ještě kliknout na přeložit a případně vyprázdnit dialogové okno. Na druhou stranu u Seznamu se lze poučit, jak se dělá uživatelská vstřícnost. Seznam má ve viditelné oblasti stránky výslovnost a překlady - další údaje, se zobrazi jen při rozkliknutí.--Juandev (diskuse) 8. 5. 2017, 10:05 (CEST)

Ovšem Seznamový slovník je ryze překladový, kdežto Wikislovník plní funkcí víc, takže se nedá říct, že všechno kromě překladu a výslovnosti by se mělo skrývat (za mě tedy rozhodně ne). Pro inspiraci, mají na některé jiné verzi Wikislovníku něco podobného? --Bazi (diskuse) 8. 5. 2017, 18:37 (CEST)
Já bych řekl, že řešení by bylo vypustit úplně zbytečnou sekci dělení a ohýbání v plné verzi nechat jen u substantiv, u ostatních slovních druhů nechat jen základní tvary a zbytek přesunout do nového NS Flexe (Ohýbání), takto už jsem to navrhoval dříve. Nicméně oba návrhy jsou asi neprůchozí :( --Auvajs (diskuse) 8. 5. 2017, 18:45 (CEST)
Dřív, než rovnou začít s vypouštěním, bych zvážil pořadí/organizaci hesla. Srovnejte třeba české pořadí s anglickým, kde je význam mnohem výš. Či s německým, které má organizaci velmi stručnou/kompaktní a navíc tabulku ohýbání má odsunutou/vyhnanou doprava. --Mormegil (diskuse) 15. 5. 2017, 13:32 (CEST)
Odsunutí deklinační tabulky vpravo by na větších monitorech mohlo mít význam. Navíc je snadno možné udělat tyto tabulky sbalovací (ale standardně rozbalené). JAn Dudík (diskuse) 29. 5. 2017, 08:41 (CEST)

Beta Feature Two Column Edit Conflict View[editovat]

Birgit Müller (WMDE) 8. 5. 2017, 16:29 (CEST)

RevisionSlider[editovat]

Birgit Müller (WMDE) 16. 5. 2017, 16:39 (CEST)

Join the next cycle of Wikimedia movement strategy discussions (underway until June 12)[editovat]

16. 5. 2017, 23:08 (CEST)

Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections[editovat]

23. 5. 2017, 23:05 (CEST)

Velký[editovat]

Dobrý den, v hesle velký máte napsaný význam "Větší než dítě". Tento význam by bylo dobré upravit, protože to velký může také znamenat třeba 10 dítě z pohledu 5 letého dítětě. Třeba 5,6 leté děti běžně říkaj, "teď už jsem velká", nebo třeba třeťáci říkají, "Ňáký velký kluci, asi deváťáci, kouřili za školou". Chápete mě, jak to myslím s tím významem? Tu definici bych rád opravil, ale nevím, jak tu definici napsat. Prosím, mohli by jste to opravit? --89.103.96.92 27. 5. 2017, 19:38 (CEST)

Nový Wikislovník?[editovat]

Zdravím. Rád bych rozproudil diskuzi nad překopáním Wikislovníku tak, aby 1) bylo jednodušší editovat 2) zadávaná data byla strojově zpracovatelná. Co říkáte tomuto návrhu? Předesílám, že to je první verze a spíše příspěvek do diskuze.

  1. nadpisy jazyků vkládat šablonou, která bude provádět automatické kategorizace
  2. všechna data vztahující se k jednomu slovu vkládat jednou šablonou
  3. uvnitř slova všechny položky vztahující se k jednomu významu vkládat jednou šablonou

Náhodně vybrané heslo Zähler by vypadalo takto:

== {{Jazyk|de}} ==
=== {{Kategorie|Substantivum}} ===
{{Substantivum
  | jazyk = de
  | IPA = ˈt͡sɛːlɐ
  | audio = De-Zähler.ogg

  | rod = m

<!-- Skloňování -->
  | snom = der Zähler
  | sgen = des Zählers 
  | sdat = dem Zähler
  | sacc = den Zähler
  | pnom = die Zähler
  | pgen = der Zähler
  | pdat = den Zählern
  | pacc = die Zähler

<!-- Významy -->
  | význam1 = {{+
  | příznak = mat.
  | definice = [[čitatel]]
  | antonyma = [[Nenner]]
}}

<!-- Související slova -->
  | složeniny = [[Wasserzähler]]
  | slovesa = [[zählen]]
}}

Celý vzhled slova by generovala šablona. Díky tomu by bylo možné výsledný vzhled zkompaktnit a zatraktivnit. Ideálně podobně jako na německém Wikislovniku, který je asi nejpropracovanější. Další nápady? --Auvajs (diskuse) 28. 5. 2017, 01:34 (CEST)

Úpravě formáte bych se úplně nebránil, ale mám pár připomínek a námitek.
  • Blbuvzdornost. Jedno chybějící svislítko může kompletně znečitelnit celé heslo. V současném formátu je poškozena jedna sekce.
  • Intuitivnost. Dnes je možné vložit nový příklad nebo nový význam jednoduše. Nově by člověk musel znát názvy parametrů.
  • Přehlednost kódu. Dnes jsou třeba jednotlivé významy řazeny pěkně za sebou. Ale v šabloně není nutné dodržovat pořadí a může být vše přeházené (stačí se podívat v některých heslech, jak jsou řazené překlady - chaoticky).
  • Načítání. Dnes stačí dát editovat sekci, načte se mi jen obsah sekce. Takto by se musel načíst kompletní obsah. Pokud dojde, nedejbože, k nasazení VE (VisualEditor) nebo WE2017 (Nový editor wikikódu) na Wikislovníku, časy načítání se neúměrně prodlouží.
Zkrátka - řešení celého hesla jednou šablonou nepovažuji za dobrý nápad. Ani tebou odkazovaní Němci nic takového nepoužívají.
Zároveň upozorňuji, že probíhá vývoj Wikidat pro lexikální data. Minimálně část údajů by pak mohla jít přebírat centrálně (jako reálné v brzké budoucnosti mi přijdou výslovnosti, nahrávky, snad překlady). Zaměřme tedy své úsilí tak, aby se navzájem netřískaly.
Beztak je to celé běh na dlouhou trať, pro začátek by se třeba dalo zkusit upravit zápis substantiv tak, aby nebyla nutná speciální šablona pro každý jazyk (pokud nepoužívá složitější flexi). Jazyky, které mají jen singulár a plurál, případně ještě duál nebo jiný ojedinělý tvar navíc, by se opravdu mohly zjednodušit na zápis

{{Substantivum | jazyk = XXX | snom = Blabla | pnom = Blable }}

JAn Dudík (diskuse) 29. 5. 2017, 08:35 (CEST)
@JAn Dudík:
  • Běh na dlouhou trať to bezpochyby je, o tom žádná. V ideálním případě by se ve finální verzi vytvořily javascriptová klikací udělátka, podobná jako dnes jsou na některých Wikislovnících na přidávání překladů. Těmi by šlo vytvářet celé nové heslo, přidávat nové slovo, přidat nový význam nebo třeba jen jednotlivou položku. Potom by editoři mohli základní věci dělat úplně bez znalosti kódu - kdo by potom i přesto "ručně" editoval kód, dělal by to na své riziko a za případné chyby by byl odpovědný. Jednodušší možnost by byla automatická kontrola kódu na straně editora pomocí Javascriptu, podobně jako dnešní AKÚ. A na opravy chyb / zlepšování čitelnosti kódu by šlo rovněž použít boty. A když jsme u toho, modul by šel dokonce naprogramovat i tak, aby se pokusil opravovat chyby, které opravit lze. (Tzn. v případě, že by se mu "zdálo něco divného", načetl by si obsah stránky jako text, z něho vyparsoval jednotlivé parametry a zobrazil ty, které zobrazit lze...)
  • Intuitivnost mi zas takový problém nepřipadá. Dnes musí editor vědět, že pokud chce vložit třeba synonymum, musí založit novou sekci; musí vědět, na jaké místo ta sekce patří (za sekci význam nebo překlady a před sekci antonyma); a musí si pohlídat číslování seznamů
 ==== synonyma ====
# [[synonymum]]
  • Oproti tomu mi přijde jednodušší přidat prostě řádek
  | synonyma =

..

  • Navíc bych v praxi doporučoval, aby se případně zakládaly hesla kopírováním celého základního formátu, byť by některé (nebo i většina) položek zůstala prázdných. (Nebo by ty prázdné sekce mohl doplňovat bot). Takže v ideálním případě by zase nebylo potřeba nic vymýšlet, prostě by se jen našla sekce, kam to patří.
  • Přehlednost kódu - k tomu už sem se vyjadřoval výše. Šlo by to řešit javascriptem i boty. Předpokládám vhodné používání komentářů uvnitř šablony - jako na uvedených příkladech. Komentář před začátkem překladů, ohýbacích tvarů apod. Jinak je to asi subjektivní, ale mně tedy „nový kód“ připadá přehlednější než ten současný.
  • Jinak nenavrhuji „celé heslo“ jednou šablonou, ale „celé slovo“ jednou šablonou a hlavně uvnitř slova „každý význam“ jednou šablonou. Největší krok vpřed mi připadá právě šablonizace významu - protože pak nebude nutné u překladů, synonyma a antonym hlídat to automatické číslování významů, což je v případech, kdy je významů víc, docela ošidné... --Auvajs (diskuse) 29. 5. 2017, 16:58 (CEST)
Možná je to mými nedostatečnými znalostmi (v takovém případě se předem omlouvám), ale navrhovaný formát mi nepřipadá nijak lépe strojově zpracovatelný, než formát stávající. Pokud vím, tak parsování šablon a obzvláště vnořených šablon není nijak triviálním úkolem (a žádný způsob jak vytáhnout hodnoty parametrů přímo z API mi není znám). Pokud byste mi tedy podrobněji vysvětlil, jak Vámi navrhovaný formát pomůže strojovému zpracování, byl bych vám velmi vděčný. --Sintakso (diskuse) 30. 5. 2017, 21:34 (CEST)
Navržený formát je právě naopak kompletně strojově zpracovatelný. Je to proto, že šablona má v zásadě podobu strukturované databáze, celé je to na bázi "parametr" = "údaj". Vnořené šablony nejsou ideální, teoreticky by to šlo i bez nich, ale v některých případech by to dělalo problémy.--Auvajs (diskuse) 30. 5. 2017, 23:50 (CEST)
Díky za vysvětlení. Máte pravdu, že jedna univerzální šablona je asi lepším řešením, než několik různých jako {{IPA}}, {{Audio}}, {{Substantivum (cs)}} apod. Pokud by skutečně byla vytvořena udělátka pro asistovanou editaci (která by snad vyřešila i problém s nemožností editace sekcí), byla by stanovena závazná pravidla formátu hesla a vše by fungovalo bez problémů, pak bych změnu formátu určitě podpořil. --Sintakso (diskuse) 31. 5. 2017, 17:33 (CEST)
Obecně podporuji lepší strojové zpracování Wikislovníku a s ním související další robotické činnosti. Ale vzhledem ke svým neznalostem programování se k výše uvedenému technickému návrhu nemohu dost dobře vyjádřit. --Martin Kotačka (diskuse) 30. 5. 2017, 21:45 (CEST)
Jsem zatím spíše proti. Dost pádné mi připadají všechny námitky vznesené JAnem. Mně osobně navíc velmi vadí nemožnost editovat jednotlivé sekce. Zkoušeli jste někdy vytvořit či editovat heslo na německém nebo polském wikislovníku? Já párkrát ano a bylo to pro mě značně diskomfortní... Prezentované přednosti mě zatím nepřesvědčují. (Tolik můj veskrze laický, BFU pohled.) Jinak ale samozřejmě děkuji za iniciativu. --OprrDopl'UprPyprr (diskuse) 31. 5. 2017, 10:29 (CEST) P.S. Javaskriptovým udělátkům pro vložení překladu à la francouzská či anglická mutace bych se určitě nebránil.

Těžko se vyjadřovat k polovičatému návrhu - dokud tu není k ukázkovému vstupu zároveň ukázkový výstup (aneb jak přesně má stránka při zadaném kódu vypadat), nemá cenu se návrhem vůbec zabývat.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 31. 5. 2017, 00:47 (CEST)

Tak finální vzhled je něco úplně jiného než formát zápisu. Možných variant vzhledu hesla je hodně. Heslo by mohlo vypadat úplně stejně jako dnes (jen bez možnosti editovat sekci) nebo bychom mohli vzhled přebrat odjinud (např. z německého Wikislovníku) nebo vytvořit něco úplně nového. Další věc je, že by se vzhled dal v případě potřeby relativně snadno měnit změnou modulu, bez nutnosti předělávat všechna hesla. --Auvajs (diskuse) 31. 5. 2017, 10:15 (CEST)

Já jen ocituji kousek vyjádření, které jsem už dřív na podobnou myšlenku psal Auvajsovi ve své diskusi:

Ve skutečnosti se totiž pokoušíte zahodit MediaWiki a nestrukturovaný wikitext a sestrojit strukturovanou databázi. Tedy dospějete buď k OmegaWiki (zkuste si), nebo k tomu, že Wikislovník by měl být jen vrstva nad Wikidaty. Což je v zásadě krásná myšlenka a přinejmenším některé části by bylo fajn implementovat, ale rozhodně to není triviální problém a možná se ukáže, že databázová formalizace živých jazyků je ±nemožná…

(Už nebudu opakovat námitky o nemožnosti editace sekcí či problém s budoucím nasazením VisualEditoru.) Neboli: nemyslím, že je rozumný nápad začít si tu na českém Wikislovníku v pěti a půl lidech vymýšlet datový model slovníku, když na stejném úkolu dlouho (a ne zcela úspěšně) pracuje spousta dalších lidí. Mnohem lepší nápad by bylo po drobných krůčcích implementovat drobná vylepšení, ne dělat revoluci s nejistým výsledkem. --Mormegil (diskuse) 31. 5. 2017, 10:58 (CEST)

Pokud mají být data strojově zpracovatelná, tak musí být ve formě databáze! Jiný způsob není. Pokud chceme strojové zpracování, musí existovat nějaká forma databáze. V Mediawiki by to šlo prostřednictvím šablon a modulů. VisualEditor zde opravdu nepotřebujeme, předpokládám, že by měl jít pro celou wiki vypnout. OmegaWiki je projekt na úplně jiném principu, je to spíš něco jako slovník sémů. Wikidata by taky šly, pokud se Wikislovník přetaví na Wikidata, tak v případě strukturovaného formátu by do nich naše data šly bez problému naimportovat. Jinak to, co navrhuju výše, je finální stav. Cesta k němu vede prostřednictvím mnoha menších kroků, to je snad jasné... --Auvajs (diskuse) 31. 5. 2017, 15:59 (CEST)
Pokud mají být data strojově zpracovatelná, tak musí být ve formě databáze! Jiný způsob není. Pokud chceme strojové zpracování, musí existovat nějaká forma databáze. - To je přinejmenším silně zavádějící tvrzení. Jednou ze základních premis strojové zpracovatelnosti dat je, že aby byla data strojově zpracovatelná, musí být znám jejich formát, potažmo význam jednotlivých částí, z čehož automaticky následně plyne fakt, že aby byla data strojově zpracovatelná bez chyb, musí být onen známý formát dodržen, nebo opačně - není-li stanovený formát dodržen, nelze garantovat bezchybné strojové zpracování.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 31. 5. 2017, 16:43 (CEST)
Jinak to, že nepůjdou editovat sekce, ale jen celé slovo, je problém? Na německém Wikislovníku to tak mají a zjevně jim to nevadí. Oproti tomu by odpadla nutnost ručně tvořit kategorizaci apod. --Auvajs (diskuse) 31. 5. 2017, 16:02 (CEST)
Takto binární, jak to prezentujete, to vskutku není. Umožnění editace sekcí bez nutnosti ruční kategorizace zároveň samozřejmě možné je.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 31. 5. 2017, 16:13 (CEST)
Nerozumím, na co teď reagujete. Nemožnost editovat sekce nepovažuji za zvlášť velký problém, mají to tak na německém Wikislovníku (nevím, jestli ještě někde jinde), tam jsem si to vyzkoušel a jako komplikace mi to nepřipadá. Určitě by se na to zvyklo. Jak jsem někde vygoogloval, tak by to možná šlo řešit i pomocí javascriptu (netestoval jsem to ovšem). Každopádně je to o prioritách. Kvůli editacím sekcí obětujeme strojové zpracování, možnost údaje mnohem přesněji strukturovat, možnost přidávat nové parametry a sekce, třeba i kompaktnější vzhled a další výhody? --Auvajs (diskuse) 31. 5. 2017, 16:48 (CEST)

Po připomínku dřívější diskuse Pod lípou ohledně strukturovaných dat na Wikislovníku: Wikislovník jako černá díra na strukturované informace --Martin Kotačka (diskuse) 31. 5. 2017, 21:17 (CEST)

@Blahma: ping zainteresovaného uživatele --Sintakso (diskuse) 1. 6. 2017, 06:58 (CEST)

Enable sitelinks on Wikidata for Wiktionary pages[editovat]

Hello,

I’m sorry to write this message in English. Please help us translating the full message here!

Short version: From June 20th, we are going to store the interwiki links of all the namespaces (except main, user and talk) in Wikidata. This will not break your Wiktionary, but if you want to use all the features, you will have to remove your sitelinks from wikitext and connect your pages to Wikidata.

Long version available and translatable here.

If you have any question or concern, feel free to ping me.

Thanks, Lea Lacroix (WMDE) (talk) 1. 6. 2017, 10:38 (CEST)

Sitelinks are enabled on Wikidata for Wiktionary pages (outside main namespace)[editovat]

Hello,

I’m sorry to write this message in English. Please help us translating the full message here!

Short version: Since yesterday, we are able to store the interwiki links of all the Wiktionaries namespaces (except main, citations, user and talk) in Wikidata. This will not break your Wiktionary, but if you want to use all the features, you will have to remove your sitelinks from wikitext and connect your pages to Wikidata.

Important: even if it is technically possible, you should not link Wiktionary main namespace pages from Wikidata. The interwiki links for them are already provided by Cognate.

Long version available and translatable here.

If you encounter any problem or find a bug, feel free to ping me.

Thanks, MediaWiki message delivery (diskuse) 21. 6. 2017, 10:27 (CEST)

Mazání v rychlém módu[editovat]

Když se tu mazaly stránky, které byly po nějakou dobu regulérně označeny některou z údržbových šablon, mnohdy i po delší době, než bylo vyžadované minimum, to bylo křiku. Dnes tu titíž lidé, kteří tehdy křičeli, ti samí, kteří i do každého nepoužitelného štěku vloží {{Upravit}} (přestože se s tím pak stejně nic nestane a je to smazáno) dělají mnohem horší věci.

Jeden klidně označí šablonou {{Smazat}} (určenou pro okamžité mazání např. experimentů, vandalismů či reliktů po přesunech) s jednak subjektivním, jednak nepravdivým zdůvodněním stránku, která se svým pojetím nijak nevymyká ze shluku dalších podobných, druhý tutéž stránku nedlouho poté následně smaže, rovněž se zavádějícím a nepravdivým odůvodněním.

Diskuse o pojetí stránky nikde.

Diskuse o jejím dalším osudu nikde.

Snaha to alespoň přesunout k některému z autorů stránky do uživatelského prostoru nikde.

Hanba!

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 22. 6. 2017, 18:13 (CEST)

Takže za nesmyslem Příloha:ů stojíte vy? --Auvajs (diskuse) 22. 6. 2017, 18:21 (CEST)
K diskusi bylo vyzváno 7. 10. 2015 na místě k tomu nejpříhodnějším, totiž na diskusní stránce příslušné přílohy. Opomněl jsem ji smazat, takže si to tam stále ještě můžete ověřit. Reakce za více než rok žádná. Nejsem si vědom, že by na zdůvodnění nesmyslná příloha neplnící požadovaný cíl, autorem evidentně opuštěná nebo na zdůvodnění příloha bez zjevného účelu, autoři nereagují bylo něco nepravdivého nebo zavádějícího. Pokud na takovém označení trváte, považoval bych za vhodné, abyste ho odůvodnil. S přesunem do uživatelského prostoru nemám problém, pokud o něj někdo požádá; myslím, že ve shrnutí smazání je to vyjádřeno poměrně jasně. Přesunovat do uživatelského prostoru náhodně vybraného přispěvatele nepovažuji za žádoucí, m. j. s ohledem na to, jaké míry autonomie požívá na tomto projektu uživatelská stránka (a uživatelský prostor není nic jiného, než její podstránky...) Máte zájem o obnovení stránky a její přesun do vašeho uživatelského prostoru?--Shlomo (diskuse) 22. 6. 2017, 20:08 (CEST)
K žádné diskusi o pojetí/formě stránky, natož pak o jejím zdejším setrvání, vyzváno nebylo. V odkazované diskusi šlo pouze o dotaz, k čemu daná stránka je.
Zdůvodnění zjevně zneužité šablony rychlého smazání je ryze subjektivní (nesmyslná příloha), zavádějící (neplnící požadovaný cíl - Který cíl? Kdo jej stanovil? Pokud vůbec existuje, tak jak jej neplní?) a nepravdivé (autorem evidentně opuštěná - Pokud si dobře vzpomínám, přispěvatelů do té stránky bylo více než jeden. Na základě čeho je opuštěná? Neúplných seznamů needitovaných po delší dobu zde máme dost a také je nikdo neoznačuje jako opuštěné. A co pak těch nedokončených (tedy podle stejné optiky zjevně opuštěných) samotných hesel!). Zdůvodnění smazání je rovněž subjektivní a zavádějící (příloha bez zjevného účelu), navíc zřejmě částečně nepravdivé (pokud si vzpomínám, tak nějaký úvod popisující, oč jde, ten seznam měl), a nepravdivé (autoři nereagují - oni snad byli někde vyzváni, aby se k pojetí/formě/zdejšímu setrvání stránky vyjádřili?).
Stránka neměla být vůbec mazána v režimu rychlého smazání, neb nesplňuje žádné z kritérií, které by to ospravedlňovalo, a proto je třeba, aby byla obnovena na původním místě a jejími případnými odpůrci byla založena diskuse nad jejím dalším zdejším setrváním (eventuálně nechť je to označeno třeba {{Upravit}}) - takový je totiž korektní postup na rozdíl od podloudného rychlosmazání, kde se k tomu nemohl nikdo vyjádřit.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 22. 6. 2017, 20:42 (CEST)
Autoři nereagují: na dotaz položený na diskusní stránce nikdo z autorů po dlouhou dobu nereagoval. Pro vaši informaci, ... diskusní stránka slouží k nalezení shody o podobě hesla apod. Nějaký úvod popisující, oč jde, ten seznam měl: ano, měl, ale ani z názvu ani z úvodu nebylo zjevné, jakému lexikografickému účelu má příloha sloužit. Ani v jednom bodě tedy označení shrnutí za "zavádějící" či "nepravdivé" není na místě.
Zavádějící a nepravdivé je naopak vámi opakovaně vznesené obvinění, že šablona {{Smazat}} byla zneužita k jinému účelu, než ke kterému má sloužit. Vámi nyní ad hoc stanovené vymezení účelu nemá žádnou oporu v dokumentaci, naopak příklad v dokumentaci uvedený se diskutovanému případu v některých ohledech podobá.
Nicméně na vaši žádost stránku obnovím, abychom meritum sporu neutopili v procesních námitkách. Pokud tedy procesní námitky nejsou meritem sporu, což doufám není tento případ.--Shlomo (diskuse) 22. 6. 2017, 22:37 (CEST)

Celá Příloha:ů je zjevný trolling nějakého zdejšího zkušeného uživatele, který tu stránku editoval ze 7 loutkových účtů. Klidně to může být trolling Dannyho B. (na dvakrát zopakovanou otázku, zda je autorem, neodpověděl). Bylo to na rychlé smazání od samého vzniku. --Auvajs (diskuse) 22. 6. 2017, 23:12 (CEST)

Vyvarujte se prosím nepodložených spekulací. IMHO to klidně může být nějaký školní projekt (časový rozsah přibližně odpovídající školnímu roku). Danny B. není povinen vaše domněnky vyvracet, může k tomu mít nejrůznější důvody a nelze v tom vidět indicii jeho případného loutkařství.--Shlomo (diskuse) 23. 6. 2017, 00:22 (CEST)
Spekulace to není nepodložená. Hlavní indicie je to, že on jako dlouhodobě silný delecionista vůbec stojí o zachování takového nesmyslu. Další indicii tu psát nebudu, Danny B. by to pravděpodobně nechal skrýt, ale mohu to sdělit emailem. Jinak myslím, že je opravdu mnooohem pravděpodobnější, že to vytvořil jeden člověk pomocí loutek než sedm takto nazvaných lidí. Nebuďte naivní. --Auvajs (diskuse) 23. 6. 2017, 11:30 (CEST)

Diskuse k příloze:ů#Diskuse o smazání[editovat]

Dovoluji si upozornit na založení diskusního vlákna k otázce smazání přílohy ů na příslušné diskusní stránce přílohy.--Shlomo (diskuse) 23. 6. 2017, 00:22 (CEST)

Enabling Page Previews[editovat]

CKoerner (WMF) 6. 7. 2017, 17:02 (CEST)

Accessible editing buttons[editovat]

--Whatamidoing (WMF) (talk) 27. 7. 2017, 18:56 (CEST)

Nadpisy u německých adjektiv[editovat]

Všiml jsem si, že velká část německých přídavných jmen postrádá nadpis nad tabulkou se stupňováním (tak je tomu např. v hesle lieb). Rád bych tedy věděl, zda je pro to nějaký zvláštní důvod, či zda je žádoucí takové nadpisy do hesel hromadně doplnit. --Sintakso (diskuse) 28. 7. 2017, 14:01 (CEST)

To není problém jen německých adjektiv (byť je jich nejvíc - 1195), ale i řady dalších slov. Aktuálně zde je 1346 hesel, kterým chybí takovýto nadpis (skloňování/časování/stupňování).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 7. 2017, 14:15 (CEST)
Dobře, pokusím se to postupně poopravovat. Pokud by chtěl někdo pomoci, zatím neúplný seznam (který však zahrnuje i hesla s některými jinými problémy) lze nalézt na na mé uživatelské podstránce. --Sintakso (diskuse) 29. 7. 2017, 00:07 (CEST)
Netřeba to dělat ručně, tohle zvládne robot.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 29. 7. 2017, 00:23 (CEST)
Pravda, ze seznamu jsem odstranil hesla v nichž pouze chybí některý z nadpisů. Té práce je ale víc - v mnoha latinských heslech je například časování vloženo ve formě tabulky namísto šablony {{Sloveso (la)}} (např. v hesle numerare). Tam to možná roboticky nepůjde. --Sintakso (diskuse) 29. 7. 2017, 01:20 (CEST)

Opr dopl dopr[editovat]

Přátelé, už tu nejsem moc aktivní, ale chtěl jsem se zeptat: je tu ještě ten uživatel se jménem něco jako Opr dopl dopr :) ? Chtěl jsem se ho zeptat, jestli ho k volbě toho jména inspirovali moje popisy editací, protože dost věřím, že jo...? Díky, --Jiří Janíček (diskuse) 2. 8. 2017, 18:36 (CEST)

@OprrDopl'UprPyprr, Lemmatofyga (K)Lém(m)atophobe, Pyprilescu: --Auvajs (diskuse) 15. 8. 2017, 23:11 (CEST)

Dobrý večer. Ne, neinspirovali (ani neinspirovaly 😊). Ale jinak zdravím, přispívněte nám klidňe zas častěji, máte-li tu možnost a chuť. --FuLAmGNut (diskuse) 18. 8. 2017, 20:27 (CEST)

Columns for references[editovat]

1. 9. 2017, 20:23 (CEST)

Your logo...[editovat]

...is outdated. You should really be using the "Scrabble/Mahjong" logo. KATMAKROFAN (diskuse) 22. 9. 2017, 05:40 (CEST)

@KATMAKROFAN: There was discussion about logo change in 2012 and community refused the change. Many users were against scrabble logo. No new discussion from that time.