dominantní

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [dɔmɪnantɲiː]

dělení

[editovat]
  • do-mi-nan-tní

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní
genitiv dominantního dominantního dominantní dominantního dominantních dominantních dominantních dominantních
dativ dominantnímu dominantnímu dominantní dominantnímu dominantním dominantním dominantním dominantním
akuzativ dominantního dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní
vokativ dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní
lokál dominantním dominantním dominantní dominantním dominantních dominantních dominantních dominantních
instrumentál dominantním dominantním dominantní dominantním dominantními dominantními dominantními dominantními

význam

[editovat]
  1. mající nejsilnější pozici; převládající, hlavní
    • Na tuto oblast se nevztahuje ani zákaz zneužití dominantního postavení a ani úprava povolování spojení soutěžitelů.[1]

překlady

[editovat]
  1. mající nejsilnější pozici; převládající, hlavní

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. ROZEHNAL, Aleš, a kol. Obchodní právo. Plzeň : Aleš Čenek, 2014. ISBN 978-80-7380-524-1. S. 638.