empirický

čeština

výslovnost

• IPA: [ʔɛmpɪrɪt͡skiː]

dělení

• em-pi-ric-ký

etymologie

Přes novolatinské empiricus ze starořeckého ἐμπειρικός, které ze substantiva ἐμπειρία, s nímž souvisí např. (české) pirát.

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	empirický	empirický	empirická	empirické	empiričtí	empirické	empirické	empirická
genitiv	empirického	empirického	empirické	empirického	empirických	empirických	empirických	empirických
dativ	empirickému	empirickému	empirické	empirickému	empirickým	empirickým	empirickým	empirickým
akuzativ	empirického	empirický	empirickou	empirické	empirické	empirické	empirické	empirická
vokativ	empirický	empirický	empirická	empirické	empiričtí	empirické	empirické	empirická
lokál	empirickém	empirickém	empirické	empirickém	empirických	empirických	empirických	empirických
instrumentál	empirickým	empirickým	empirickou	empirickým	empirickými	empirickými	empirickými	empirickými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	empirický
komparativ	empiričtější
superlativ	nejempiričtější

význam

1. vycházející ze zkušenosti

překlady

1. vycházející ze zkušenosti

   • angličtina: empirical
   • francouzština: empirique
   • němčina: empirisch
   • nizozemština: empirisch
   • polština: empiryczny
   • ruština: эмпирический
   • řečtina: εμπειρικός
   • slovenština: empirický

synonyma

1. aposteriorní, zkušenostní

antonyma

1. spekulativní

související

• empirie
• empiricky
• empiričnost