kandelábr

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [kandɛlaːbr̩]

dělení

[editovat]
  • kan-de-lá-br

etymologie

[editovat]

Z německého Kandelaber, z francouzského candélabre, což je z latinského candelabrum.[1][2]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ kandelábr kandelábry
genitiv kandelábru kandelábrů
dativ kandelábru kandelábrům
akuzativ kandelábr kandelábry
vokativ kandelábre / kandelábře kandelábry
lokál kandelábru kandelábrech
instrumentál kandelábrem kandelábry

význam

[editovat]
  1. sloup pouličního osvětlení
    • Jednou jsem si také rozbil hlavu, když jsem v londýnské mlze narazil na kandelábr.[3]
    • — a když konečně okolo 4. hod. odpolední uslyšeli, jak byl právě ministr války hr. Latour ve svém úřadě přepaden, k smrti ubodán, po schodech smýkán a na kandelábru oběšen: tu sám Havlíček nahlížel, že by bylo pošetilostí déle prodlévati a Vídeňákům svou hlavu tak lacino dávat.[4]

překlady

[editovat]
  1. sloup osvětlení

poznámky

[editovat]
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda: Voznice, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „kandelábr“, s. 288.
  2. ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov. Naše řeč, 1937, roč. 21, čís. 8. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  3. ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem. Praha : Československý spisovatel, 1990. Dostupné online. ISBN 802020170X. Kapitola Londýn.
  4. TŮMA, Karel. Karel Havlíček Borovský. Kutná Hora : Karel Šolc, 1883. Dostupné online. Kapitola XIX. Mezi Charybdou a Scyllou.