klášterní

čeština

výslovnost

• IPA: [klaːʃtɛrɲiː]

dělení

• klá-š-ter-ní

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní
genitiv	klášterního	klášterního	klášterní	klášterního	klášterních	klášterních	klášterních	klášterních
dativ	klášternímu	klášternímu	klášterní	klášternímu	klášterním	klášterním	klášterním	klášterním
akuzativ	klášterního	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní
vokativ	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní	klášterní
lokál	klášterním	klášterním	klášterní	klášterním	klášterních	klášterních	klášterních	klášterních
instrumentál	klášterním	klášterním	klášterní	klášterním	klášterními	klášterními	klášterními	klášterními

význam

1. související s klášterem
   • Po smrti manžele svého přijala opět roucho klášterní a vstoupila roku 1302 do řádu Benediktinek kláštera sv. Jiří na hradě pražském,...

překlady

1. související s klášterem

   • angličtina: monastic, conventual
   • němčina: klösterlich
   • polština: klasztorny