seržant

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsɛrʒant]

dělení

• ser-žant

etymologie

Z francouzského sergent téhož významu, které přes starofrancouzské podoby jako serjant, sergeant či sergient z pozdnělatinského servientem, serviēns, což je příčestí (klasického) latinského slovesa servīre, tedy „sloužit, otročit“. Vlastně tedy „ten, který slouží“; „sloužící“. Srovnej např. anglické servant.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	seržant	seržanti
genitiv	seržanta	seržantů
dativ	seržantovi / seržantu	seržantům
akuzativ	seržanta	seržanty
vokativ	seržante	seržanti
lokál	seržantovi / seržantu	seržantech
instrumentál	seržantem	seržanty

význam

1. nízká (poddůstojnická) armádní a policejní hodnost

překlady

1. hodnost

   • angličtina: sergeant
   • francouzština: sergent m
   • italština: sergente m
   • maďarština: szakaszvezető
   • němčina: Sergeant m
   • polština: sierżant m
   • ruština: сержант m
   • řečtina: λοχίας m
   • slovenština: seržant m
   • španělština: sargento m

synonyma

1. (částečně) četař

související

• seržantka
• seržantský