slamník

čeština

výslovnost

• IPA: [slamɲiːk]

dělení

• slam-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	slamník	slamníky
genitiv	slamníku	slamníků
dativ	slamníku	slamníkům
akuzativ	slamník	slamníky
vokativ	slamníku	slamníky
lokál	slamníku	slamnících
instrumentál	slamníkem	slamníky

význam

1. matrace vycpaná slámou
   • „Slamník už nemohu dát do postele, je rozpárán, sláma by propadala skrz prkýnka —“
   • Chudší rodiny nemají matrací (žíněnek), nýbrž jen slamníky. – Ärmere Familien haben keine Matratzen, sondern nur Strohsäcke.

překlady

1. • ruština: сенник m

synonyma

• (nářečně) strožok

související

• slamníkový