sukulentní

čeština

výslovnost

• IPA: [sʊkʊlɛntɲiː]

dělení

• su-ku-lent-ní

etymologie

Z latinského succulentus či sūculentus— šťavnatý, které je odvozené od substantiva succus — šťáva. Srovnej např. francouzské succulent či ruské суккулентный.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní
genitiv	sukulentního	sukulentního	sukulentní	sukulentního	sukulentních	sukulentních	sukulentních	sukulentních
dativ	sukulentnímu	sukulentnímu	sukulentní	sukulentnímu	sukulentním	sukulentním	sukulentním	sukulentním
akuzativ	sukulentního	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní
vokativ	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní	sukulentní
lokál	sukulentním	sukulentním	sukulentní	sukulentním	sukulentních	sukulentních	sukulentních	sukulentních
instrumentál	sukulentním	sukulentním	sukulentní	sukulentním	sukulentními	sukulentními	sukulentními	sukulentními

význam

1. (v botanice) suchomilný s dužnatým tělem

překlady

1. • angličtina: succulent
   • slovenština: sukulentný

související

• sukulent