verbální

čeština

výslovnost

• IPA: [vɛrbaːlɲiː]

dělení

• ver-bál-ní

etymologie

Odvozeno od latinského substantiva verbum – slovo, sloveso.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální
genitiv	verbálního	verbálního	verbální	verbálního	verbálních	verbálních	verbálních	verbálních
dativ	verbálnímu	verbálnímu	verbální	verbálnímu	verbálním	verbálním	verbálním	verbálním
akuzativ	verbálního	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální
vokativ	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální	verbální
lokál	verbálním	verbálním	verbální	verbálním	verbálních	verbálních	verbálních	verbálních
instrumentál	verbálním	verbálním	verbální	verbálním	verbálními	verbálními	verbálními	verbálními

význam

1. týkající se slov, vyjádřený slovy
   • verbální a neverbální komunikace
2. (v jazykovědě) týkající se slovesa
   • verbální substantivum

překlady

1. vyjádřený slovy

   • angličtina: verbal
   • francouzština: verbal, oral
   • ruština: вербальный
   • slovenština: verbálny
2. týkající se slovesa

   • angličtina: verbal
   • francouzština: verbal
   • ruština: вербальный
   • slovenština: verbálny

synonyma

1. slovní, ústní
2. slovesný

antonyma

1. neverbální
2. nominální

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-06-03]. Heslo verbální.