šarlatán
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈʃar.la.ˌtaːn]
etymologie
[editovat]Přes němčinu z italského ciarlatano z místopisného cerretano (dryáčník, šejdíř), původně Cerreťan, obyvatel městečka Cerreto.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | šarlatán | šarlatáni |
| genitiv | šarlatána | šarlatánů |
| dativ | šarlatánovi | šarlatánům |
| akuzativ | šarlatána | šarlatány |
| vokativ | šarlatáne | šarlatáni |
| lokál | šarlatánovi | šarlatánech |
| instrumentál | šarlatánem | šarlatány |
význam
[editovat]- šejdíř, tlachal, podvodník
- Rozumí-li člověk tématu, o němž šarlatán mluví, šarlatánství rozezná, jenže téma si vybírá šarlatán sám a ne vždy se poštěstí, že se trefí do něčeho, o čem jeho posluchač něco ví.[2]
- nedůvěryhodný léčitel či lékař, používající neuznávané praktiky
překlady
[editovat]- podvodník
- angličtina: quack, mountebank, charlatan, impostor
- francouzština: charlatan m
- italština: ciarlatano m
- maďarština: sarlatán
- němčina: Scharlatan m, Quacksalber m
- nizozemština: kwakzalver m
- polština: szarlatan m
- ruština: шарлатан m, обманщик m
- řečtina: τσαρλατάνος m
- slovenština: šarlatán m
- španělština: palangana ž, charlatán m
- švédština: charlatan c
- —
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „šarlatán“, s. 625.
- ↑ Kvantová koroptev - Je možné poznat šarlatána?, cit. 13. února 2014
