συνωμότης

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

řečtina[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sinoˈmo.tɪs]

etymologie[editovat]

Odvozeno ve starořečtině od slovesa συνόμνυμι, které vychází z ὄμνυμι - přísahat . Srovnej zejména latinské coniuratus.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ συνωμότης συνωμότες
genitiv συνωμότη συνωμοτών
akuzativ συνωμότη συνωμότες
vokativ συνωμότη συνωμότες

význam[editovat]

  1. spiklenec, spříseženec

související[editovat]