借景

japonština

výslovnost

• IPA: [ɕakːeː]

etymologie

Výraz se skládá z kandži 借 (vypůjčit si, pronajmout si) a 景 (výhled, rozhled, scenérie, krajina), čtení obou je sinojaponské. Na švu slabik vlivem spodoby dochází k dloužení souhlásky [k] (jev, zvaný sokuon (促音 neboli cumaruon).

podstatné jméno

přepis

• hiragana: しゃっけい
• rómadži: šakkei

význam

1. vypůjčené scenérie, prvek architektury japonských zahrad, který využívá výhledy na krajinu mimo zahradu, jako jsou hory nebo chrámy, jejich začleněním do pohledu, aby zahrada vypadala větší, než ve skutečnosti je.