Řehoř
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [r̝ɛɦɔr̝̊]
dělení[editovat]
- Ře-hoř
etymologie[editovat]
Staročesky Hřehoř, Hrzehorz. Jméno řecko-latinského původu – Grēgorius, z řeckého Γρηγόριος znamenající „probuzený, bdělý“, z řeckého ἐγρήγορα („jsem vzhůru, jsem probuzený“), což je perfektum aktiva od slovesa ἐγείρω („budím“). Významově odpovídá slovu Buddha.[1]
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský životný
- vlastní jméno
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | Řehoř | Řehořové |
genitiv | Řehoře | Řehořů |
dativ | Řehoři / Řehořovi | Řehořům |
akuzativ | Řehoře | Řehoře |
vokativ | Řehoři | Řehořové |
lokál | Řehoři / Řehořovi | Řehořích |
instrumentál | Řehořem | Řehoři |
význam[editovat]
- mužské křestní jméno
- Kafkův hrdina Řehoř Samsa, papež Řehoř Veliký
- Sedláci mrzutě přecházejí. Na svatého Řehoře led plave do moře, žába hubu otevře, čáp letí od moře a — šelma sedlák, který neoře. — Ale jak proboha orat? Vždyť do hlíny, do bláta po břich by zapadali koně[2]
překlady[editovat]
synonyma[editovat]
související[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod mužský životný
- vlastní jméno
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | Řehoř | Řehořové |
genitiv | Řehoře | Řehořů |
dativ | Řehořovi | Řehořům |
akuzativ | Řehoře | Řehoře |
vokativ | Řehoři | Řehořové |
lokál | Řehořovi | Řehořích |
instrumentál | Řehořem | Řehoři |
význam[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Václav Niederle: Základní mluvnice jazyka starořeckého
- ↑ Alois Mrštík - Vilém Mrštík: Rok na vsi/Březen/Respirium
- ↑ KNAPPOVÁ, Miloslava. Jak se bude Vaše dítě jmenovat?. 3., doplněné a přepracované vyd. Praha : Academia, 2001. 358 s. Dotisk. ISBN 80-200-0775-X. Heslo „Řehoř“, s. 156.
externí odkazy[editovat]
- Článek Řehoř ve Wikipedii