žufánek
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ʒʊfaːnɛk]
dělení
[editovat]- žu-fá-nek
etymologie
[editovat]Ze středohornoněmeckého schuofe resp. schuofen — „nádoba na čerpání“, „náběrka“.[1]
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | žufánek | žufánky |
| genitiv | žufánku | žufánků |
| dativ | žufánku | žufánkům |
| akuzativ | žufánek | žufánky |
| vokativ | žufánku | žufánky |
| lokál | žufánku | žufáncích |
| instrumentál | žufánkem | žufánky |
význam
[editovat]- (nářečně) naběračka
poznámky
[editovat]- ↑ UTĚŠENÝ, Slavomír. Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela. Naše řeč, 1976, roč. 59, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.