вѣ

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Srov. stčes. vě/va/ma – "my dva";[1] strus. вѣ – "my dva".[2]

zájmeno[editovat]

  • bezrodé
  • osobní (1. os. du.)

skloňování[editovat]

Zájmeno Tvar
Nominativ вѣ
Genitiv наю
Dativ нама
Akuzativ на
Lokál наю
Instrumentál нама

význam[editovat]

  1. my dva
    • и вѣ ѹбо въ правьдѫ • достоинаꙗ бо дѣломъ наю въсприѥмлѥвѣ – A my jsme (odsouzeni) spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ... [L 23, 41 – Zogr Mar]

poznámky[editovat]

  1. BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
  2. БОГОРОДСКИЙ, Борис Леонидович – ЛИХАЧЁВ, Дмитрий Сергеевич – ТВОРОГОВ, Олег Викторович. Словарь-справочник "Слова о полку Игореве". Наука, Ленинград 1965—1984.