мурлыкать

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

ruština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [mʊrˈɫɨkətʲ]

sloveso[editovat]

  • intranzitivní
  • nedokonavé

význam[editovat]

  1. příst, vrnět (o kočce)
    • В избушке жила старушка с котом и курицей. Кота она звала сыночком; он умел выгибать спинку, мурлыкать и даже испускать искры, если его гладили против шерсти. – Tam bydlela stařena se svou slepicí a s černým kocourem, a kocour, jehož stařena nazývala svým synáčkem, uměl křivit hřbet a uměl příst, ale jenom hubou; on i jiskry dával, ale tu jej museli proti srsti hladit.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Анна Васильевна Ганзен (orig. Hans Christian Andersen): Гадкий утёнок (Ošklivé káčátko), 1904