anabaze

čeština

výslovnost

• IPA: [anabazɛ]

dělení

• a-na-ba-ze

etymologie

Slovo pochází ze starořeckého slova ἀνάβασις (anabasis), doslova „cesta vzhůru“, které označovalo expedice od mořského břehu do vnitrozemí. Do jiných jazyků se rozšířilo na základě stejnojmenného Xenofónova díla o výpravě 10 000 řeckých žoldnéřských vojáků do nástupnické války v Persii a zejména o jejich obtížné a dlouhé cestě zpět po prohrané bitvě u Kunax. Ta už vedla ve skutečnosti zpátky k pobřeží.

V rámci starořečtiny je ἀνάβασις složeninou předpony ἀνά (ana, „nahoru“) a podstatného jména βάσις (basis, „chůze“).

varianty

• anabase
• anabáze

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	anabaze	anabaze
genitiv	anabaze	anabazí
dativ	anabazi	anabazím
akuzativ	anabazi	anabaze
vokativ	anabaze	anabaze
lokál	anabazi	anabazích
instrumentál	anabazí	anabazemi

význam

1. dlouhá, strastiplná cesta
   • Mašírovat pořád kupředu, tomu se říká anabaze.
   • Tím skončila Švejkova budějovická anabaze.

překlady

1. • angličtina: anabasis
   • francouzština: anabase m
   • němčina: Anabasis ž

externí odkazy

• Článek Anabáze ve Wikipedii