baranica

polština

výslovnost

• IPA: [ˌbarãˈɲit͡sa]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	baranica	baranice
genitiv	baranicy	baranic
dativ	baranicy	baranicom
akuzativ	baranicę	baranice
instrumentál	baranicą	baranicami
lokál	baranicy	baranicach
vokativ	baranico	baranice

význam

1. beranice
   • Wdział na głowę baranicę i spiesznie wyszedł z izby. – Nasadil si na hlavu beranici a spěšně vyšel z pokoje.
2. beraní kožich
   • Szedł przez zasypane śniegiem pole w tej swojej baranicy, która sięgała mu do kolan. – Kráčel přes zaváté pole v té své beranině, která mu sahala po kolena.

slovenština

výslovnost

• IPA: [baraɲɪt͡sa]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	baranica	baranice
genitiv	baranice	baraníc
dativ	baranici	baraniciam
akuzativ	baranicu	baranice
lokál	baranici	baraniciach
instrumentál	baranicou	baranicami

význam

1. beranice

související

• baranička