bdím

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • bdím

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

význam[editovat]

  1. první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa bdít
    • Ten osud jsem, jenž spal, když děd tvůj padl, a proto pad’, že spala jsem, teď bdím však, a napravím, co zavinil můj spánek.[1]

poznámky[editovat]

  1. Julius Zeyer: Čechův příchod