brykule
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [brɪkʊlɛ]
dělení[editovat]
- bry-ku-le
etymologie[editovat]
Z francouzského bricole, doslova "uskočení, vzpínání se (koně)". Srovnej francouzské bricoleur, bricolage — kutil(ství).
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | — | brykule |
genitiv | — | brykulí |
dativ | — | brykulím |
akuzativ | — | brykule |
vokativ | — | brykule |
lokál | — | brykulích |
instrumentál | — | brykulemi |
význam[editovat]
- (v obecném jazyce, expresivně) cavyky
- (lidově, zastarale) vrtochy
- On že se mne ale dlouho tázat nebude, a mně vyžene mé panské brykule z hlavy.[1]
poznámky[editovat]
- ↑ Karolina Světlá: Za májového večera