dadouc

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [dadɔʊ̯t͡s]

dělení[editovat]

  • da-douc

sloveso[editovat]

  • dokonavé

význam[editovat]

  1. (archaicky) přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa dát
    • „Oni tě neusmrtí; kdybych ti později nebyla nakloněna, pak se usmrtím sama.“ Pak utřela Jerdě oči, které nad takou upřímností opět byly počaly slzeti, a dadouc ruce do teplého náručíku, zvolala: „Hle, toť mé sídlo!“[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Hans Christian Andersen: Královna sněhu/Pátá povídka. Malá loupežnice v překladu Karla Bohuše Kobera, Praha 1872