douška

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔʊ̯ʃka]

dělení

• dou-š-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	douška	doušky
genitiv	doušky	doušek
dativ	doušce	douškám
akuzativ	doušku	doušky
vokativ	douško	doušky
lokál	doušce	douškách
instrumentál	douškou	douškami

význam

1. sdělení uvedené nakonec, po předpokládaném závěru
2. (knižně, zastarale, zdrobněle) duše

překlady

1. dovětek

   • angličtina: postscript
   • francouzština: post-scriptum m
   • italština: post scriptum m
2. —

synonyma

1. dovětek, dodatek, doložka, postskriptum, (zkratka) P. S., PS
2. dušička

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo douška.