eféb
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɛfɛːp]
dělení[editovat]
- eféb
etymologie[editovat]
Pochází z řeckého slova έφηβος (eféb, efebos) – mládenec.
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | eféb | efébové / (hovorově) efébi |
| genitiv | eféba | efébů |
| dativ | efébu / efébovi | efébům |
| akuzativ | eféba | eféby |
| vokativ | efébe | efébové / (hovorově) efébi |
| lokál | efébu / efébovi | efébech |
| instrumentál | efébem | eféby |
význam[editovat]
- (v historii) zbraněschopný jinoch, který dosáhl plnoletosti (ve starém Řecku)[1]
- (přeneseně, knižně) jinoch obecně (zejména půvabný)[2]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „eféb“, s. 185.
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2015-07-11]. Heslo eféb.