Co odešel kocour Mikeš z vesnice, je tu smutno, Pepík Ševců bloumá po vsi, jako by hledal včerejší den a náhle uslyší takové tiché mňoukání, které jde od Bartošů. Kristepane, vždyť to jsou koťátka, to je nadělení..[1]
Ale chodit přece dovede každý, řeknete si. Kdepak, jen se kolem sebe rozhlédněte! Jeden hrbí záda, druhý klátí rukama jak větrný mlýn, třetí kouká do země, jako by tam hledal včerejší den. A čtvrtý našlapuje jako slon.
ALTER EGO: Hola starý, co tu hledáš? Včerejší den? Nebo nějakou práci? Nebo jetelový čtyřlístek? Nemáš co dělat, viď? Jsi hotov, aha![2]
