louži
Možná hledáte louží nebo louzi.
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [lɔʊ̯ʒɪ]
dělení
[editovat]- lou-ži
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
význam
[editovat]- akuzativ čísla jednotného substantiva louže či louž
- Ale já bývám sám. Jen těžce usínám. A měsíce se bídně plouží. Přeskočím plot a přejdu louži a potom ustávám.[1]
- lokál a dativ čísla jednotného substantiva louže či louž
- Lapák nad tím zavrtěl hlavou. Takto pán přece nikdy nechodíval na čekanou, ba ani na sluky. Avšak revírník neměl daleko namířeno. Přitáhl si starý škopek, který se válel u hnoje, postavil ho k louži a usadil se pohodlně na něm.[2]
- Nehoda dítěte uvítána byla řevem veselí se strany dělníků, a říjeli dokonce smíchem, když z tašky trhovky vyvalil všechen oběd a hrnky vylily obsah, daleko zřejmý, přímo do špíny. Rozmar diváctva octl se pak na vrcholu, když děvče, stojíc po kotníky v louži s velikou a jaksi na odiv stavěnou hospodyňskou čiperností počalo lžicí loviti hutné součástky oběda do hrnků. Napřed kousek masa a potom zemčata.[3]
- Pročež jsme poznali, že ho Jidáš měšcem uhodil, a my chtějíce se louži vyhnouti (když jsme Řeku nechtěli toho svěřiti) do bláta jsme upadli.[4]
sloveso
[editovat]význam
[editovat]- druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa loužit
poznámky
[editovat]- ↑ Jiří Orten: Ohnice
- ↑ Rudolf Těsnohlídek: Liška Bystrouška/XII.
- ↑ Karel Matěj Čapek-Chod: Kašpar Lén/II
- ↑ Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl druhý/Kapitola 3.