marudzić

polština

výslovnost

• IPA: [maˈru.d͡ʑit͡ɕ]  marudzić^{? • info}

etymologie

Slovesnou koncovkou -ić k substantivu maruda, které přes německé marode z francouzského maraude, jež fanckého původu.

sloveso

• intranzitivní

význam

1. remcat, brblat
2. drmolit, mlít

související

• marudzenie
• pomarudzić
• marudny
• zamarudzić
• maruda