mindž
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
romština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [mɪndʒ]
dělení[editovat]
- mindž
etymologie[editovat]
Pravděpodobně vychází z (nedoloženého) indoárijského kořene *Hmáyźʰas, který z předpokládaného praindoevropského *h₃meyǵʰ-, obou označujících močení. Takto pak příbuzné např. se sanskrtským मेह — moč či latinským slovesem mingĕre — močit. Tedy orgán či část těla, kterou se močí.
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | mindž | mindža |
| vokativ | mindžije | mindžale |
| akuzativ | mindž | mindža |
| dativ | mindžake | mindženge |
| lokativ | mindžate | mindžende |
| instrumentál | mindžaha | mindženca |
| ablativ | mindžatar | mindžendar |
| genitiv | mindžakero mindžakeri mindžakere |
mindžengero mindžengeri mindžengere |