okcipitální

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔkt͡sɪpɪtaːlɲiː]

dělení[editovat]

  • okci-pi-tál-ní

etymologie[editovat]

Z latinského occiput (zátylek).

přídavné jméno[editovat]

  • měkké

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální
genitiv okcipitálního okcipitálního okcipitální okcipitálního okcipitálních okcipitálních okcipitálních okcipitálních
dativ okcipitálnímu okcipitálnímu okcipitální okcipitálnímu okcipitálním okcipitálním okcipitálním okcipitálním
akuzativ okcipitálního okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální
vokativ okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální okcipitální
lokál okcipitálním okcipitálním okcipitální okcipitálním okcipitálních okcipitálních okcipitálních okcipitálních
instumentál okcipitálním okcipitálním okcipitální okcipitálním okcipitálními okcipitálními okcipitálními okcipitálními

význam[editovat]

  1. týlní
    • Nato profesor van Dieten pomalu a téměř bohoslužebně líčil, jaké poruchy se jeví u Andriase, kterému byl odňat pravý čelní mozkový lalok nebo okcipitální závit na levé straně mozku.[1]

překlady[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Karel Čapek: Válka s mloky