pospas
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pɔspas]
dělení[editovat]
- pos-pas
etymologie[editovat]
Podstatné jméno postpast, resp. pospas bylo ve starší češtině odvozeno z italského postpasto s tímtéž významem, jež vzniklo jako složenina předpony post- „po“ a pasto „jídlo“. Dnes se používá již jen ve spojení na pospas, resp. příslovci napospas.“[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | pospas | pospasy |
| genitiv | pospasu | pospasů |
| dativ | pospasu | pospasům |
| akuzativ | pospas | pospasy |
| vokativ | pospase | pospasy |
| lokál | pospasu / pospase | pospasech |
| instrumentál | pospasem | pospasy |
význam[editovat]
související[editovat]
slovní spojení[editovat]
poznámky[editovat]
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo pospas.
- ↑ Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Nechat napospas, vzít na paškál, s. 334.