quémandeur

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ke.mɑ̃.dœʁ]

varianty[editovat]

  • caimandeur

etymologie[editovat]

Utvořeno od kořene slovesa quémander přidáním přípony -eur.

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ quémandeur quémandeurs

význam[editovat]

  1. žebrák

synonyma[editovat]

  1. chinou, quémandeux, mendiant, gueux

přídavné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

rod singulár plurál
mužský quémandeur quémandeurs
ženský quémandeuse quémandeuses

význam[editovat]

  1. škemravý, žebravý
    • Oh! ce Monsieur de Bourges m'a fort échauffé les humeurs, pendant ces trois jours que nous avons passés en son palais. Que voilà donc un prélat qui a l'hospitalité bien encombrante et bien quémandeuse! Tout le temps à vous tirer par la robe pour obtenir quelque chose. – Ten mě ale pěkně dohřál, tenhleten Monsignor bourgeský, za ty tři dny, co jsme strávili v jeho paláci. Tenhle prelátíček má tedy hodně protivnou a žebravou pohostinnost. Celou dobu člověka jen tahá za šaty, aby od něj něco dostal.[1]

synonyma[editovat]

  1. chinou, quémandeux, mendiant, gueux

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Maurice Druon: Quand un roi perd la France, 7.díl ságy Les Rois Maudits, Paříž 1977, ISBN 978-2-253-02197-1, str. 115