rozvracet

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈrɔzvrat͡sɛt]

dělení

• roz-vra-cet

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní
• k dokonavému rozvrátit

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	rozvracím	rozvracíš	rozvrací	rozvracíme	rozvracíte	rozvracejí / rozvrací

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	rozvracej	rozvracejme	rozvracejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	rozvracel	rozvracela	rozvracelo	rozvraceli	rozvracely	rozvracela
trpné	rozvracen	rozvracena	rozvraceno	rozvraceni	rozvraceny	rozvracena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	rozvraceje	rozvracejíc	rozvracejíce

význam

1. snažit se zbourat či pokazit např. nepřátelskými útoky
   • Dále, zvedl jsem boj bez dalšího ponižujícího jednání s tím malým, mizerným státečkem, který si myslel, že může beztrestně provokovat a urážet náš veliký národ – a rozvracet jeho pořádek a bezpečnost svými placenými bandity.
   • Mohl bych dělat hloupého a tvářit se, že to slovo beru doslovně; načež bych se mohl hlasitě divit tomu, že se ode mne žádá, abych snad pomáhal rozvracet a bořit tento stát.
   • Vy byste radši měla mlčet, když už rozvracíte cizí manželství.

překlady

1. bortit napadáním

   • angličtina: subvert
   • francouzština: désagréger, bouleverser
   • italština: sovvertire, rovinare
   • latina: subvertere
   • němčina: zerrütten
   • ruština: разваливать
   • slovenština: rozvracať

synonyma

1. podkopávat, bourat, podlamovat, rozkládat

související

• rozvratný
• rozvrátit
• vracet
• porozvracet
• vyrozvracet
• rozvracení
• rozvrácení
• narozvracet se
• rozvraceč

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-01-31]. Heslo rozvracet.