schvalování

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈsxvaːlɔvaːniː]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ schvalování schvalování
genitiv schvalování schvalování
dativ schvalování schvalováním
akuzativ schvalování schvalování
vokativ schvalování schvalování
lokál schvalování schvalováních
instrumentál schvalováním schvalováními

význam[editovat]

  1. (v právu) postup udělení úředního apod. souhlasu s něčím.
  2. (obecně) stav souhlasu s něčím, zejména s jednáním či událostí, zpravidla navenek vyjadřovaný; může někdy podléhat právní sankci.
    • „Pro zatčení a následný trest smrti postačovalo i jen schvalování atentátu na Reinharda Heydricha‟ (v r. 1942)
    • Dle § 365 odst 1. tr. zák. (Schvalování trestného činu) „Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin ... bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.‟ (platné právo ČR v r. 2022)

překlady[editovat]

  1. proces udělení souhlasu
  2. stav souhlasu