skopčák
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Možná hledáte Skopčák.
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈskɔpt͡ʃaːk]
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod mužský životný
etymologie
[editovat]Slovo pochází z blíže neurčené historie z podhorských oblastí Sudet, kde žili především příslušníci německé národnosti. Ti obývali kopcovitou krajinu v místních pohořích, zatímco Češi se usadili níže ve vesnicích a městečkách. Sudetští Němci sjížděli do vesnic ke zdejším trhům, a tak byli místními obyvateli nazýváni skopčáci („sjíždějí s kopců“, „ti z kopců“).[1]
Někdy je slovu mylně připisován původ ve slově skopec.[1] Tento význam však není historicky správný, pouze podtrhuje hanlivý význam slova tak, jak je v současné době používáno.
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | skopčák | skopčáci |
| genitiv | skopčáka | skopčáků |
| dativ | skopčáku / skopčákovi | skopčákům |
| akuzativ | skopčáka | skopčáky |
| vokativ | skopčáku | skopčáci |
| lokál | skopčáku / skopčákovi | skopčácích |
| instrumentál | skopčákem | skopčáky |
význam
[editovat]- (hanlivě) Němec
- Jestli ozýval se ještě neustále z vagónů řev skopčáků od Kašperských Hor: „Wann ich kumm, wann ich kumm, wann ich wieda, wieda kumm,“ nyní umlkl pod nepříjemným dojmem ostnatých drátů, kterými byla Vídeň zadrátována.[2]
- „Co ste proved?“ zeptal sem se ho tiše. „Dal sem jednomu skopčákovi do tlamy. A vy?“ „No, já tak podobně.“[3]
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]podstatné jméno (2)
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | skopčák | skopčáci |
| genitiv | skopčáka | skopčáků |
| dativ | skopčáku / skopčákovi | skopčákům |
| akuzativ | skopčáka | skopčáky |
| vokativ | skopčáku | skopčáci |
| lokál | skopčáku / skopčákovi | skopčácích |
| instrumentál | skopčákem | skopčáky |
význam
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 Český etymologický slovník
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- ↑ ŠKVORECKÝ, Josef. Zbabělci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-282-0. S. 73.
- ↑ 4,0 4,1 VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „skop“, s. 1383.