sluj
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [slʊj]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | sluj | sluje |
| genitiv | sluje | slují |
| dativ | sluji | slujím |
| akuzativ | sluj | sluje |
| vokativ | sluji | sluje |
| lokál | sluji | slujích |
| instrumentál | slují | slujemi |
význam
[editovat]- (knižně) jeskyně
- Jí přenechal jsem skalní úkryt svůj, jej vystlav travou květnatou a mechem, sám opodál si zvoliv jinou sluj.[1]
překlady
[editovat]sloveso
[editovat]význam
[editovat]- imperativ druhé osoby jednotného čísla slovesa slout
- Nuže — sluj pro svůj prostý vzhled chudobkou![2]
poznámky
[editovat]- ↑ ČECH, Svatopluk. Písně otroka.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Alfons Bohumil. Chudobka.