smlouvička
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈsmlɔʊ̯vɪt͡ʃka]
dělení[editovat]
- smlou-vič-ka
etymologie[editovat]
Odvozeno od substantiva smlouva příponou -ička.
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | smlouvička | smlouvičky |
genitiv | smlouvičky | smlouviček |
dativ | smlouvičce | smlouvičkám |
akuzativ | smlouvičku | smlouvičky |
vokativ | smlouvičko | smlouvičky |
lokál | smlouvičce | smlouvičkách |
instrumentál | smlouvičkou | smlouvičkami |
význam[editovat]
- (expresivně, zdrobněle) smlouva
- „Dobrý, dobrý“, řekl ředitel a šel nabídnout Fíkovi výhodnou smlouvu: „Tady je, prosím, malá záloha - a tady šikovná smlouvička...“[1]
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Rudolf Čechura: Zmoudření Maxipsa Fíka in Maxipes Fík, 1975