Přeskočit na obsah

smyčce

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [smɪt͡ʃt͡sɛ]

dělení

[editovat]
  • smyč-ce

podstatné jméno (1)

[editovat]
  • rod mužský neživotný
  • pomnožné

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ smyčce
genitiv smyčců
dativ smyčcům
akuzativ smyčce
vokativ smyčce
lokál smyčcích
instrumentál smyčci

význam

[editovat]
  1. (v hudbě) smyčcové hudební nástroje

podstatné jméno (2)

[editovat]
  • rod mužský neživotný

význam

[editovat]
  1. vokativ množného čísla substantiva smyčec
  2. genitiv jednotného čísla substantiva smyčec
    • Poslední dotek smyčce Nicole Hathawayové. Na dvě menzury vládne v místnosti soustředěné ticho. To slavné ticho, které následuje po Mozartovi, jako by tu Mozart byl, záhy přeruší mohutný potlesk
  3. nominativ a akuzativ množného čísla substantiva smyčec
    • Jejich dlouhé vlasy nás zdraví a ruce s dlouhými štíhlými prsty hudebníků nám mávají a v mnohých rukou rozeznávám smyčce a flétny a housle, ze zadního okénka dokonce šílený basista vytáhl svůj kontrabas, aby i on pozdravil svým nástrojem Karla, který dnes s tímto orchestrem má hrát sólo pro violoncello

podstatné jméno (3)

[editovat]
  • rod ženský

význam

[editovat]
  1. dativ jednotného čísla substantiva smyčka
  2. lokál jednotného čísla substantiva smyčka
    • „Past na Antigona je připravena,“ poznamenal Perdikkás a spokojeně pokýval hlavou.„ A já budu návnada ve smyčce, které se mu stáhne kolem hrdla,“ potvrdil Eumenés a zamyšleně si přejel po hrdle