spropitie

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sprɔpɪcjɛ]

dělení[editovat]

  • spro-pi-tie

etymologie[editovat]

Ze spojení „s propitie dáti / dostati“ (předložka s spojená s akuzativem znamenala „dáti, co by stačilo na propití“, jak se např. dochovalo ve spojení s to). Slova s a propitie se spojila v jedno slovo, nejdéle v 2. polovině 15. stol (objevuje se „na spropitie dáti / dostati“).[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

význam[editovat]

  1. (archaicky) (staročesky) spropitné

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. ZUBATÝ, Josef. Spropitné či zpropitné?. Naše řeč, 1917, roč. 1, čís. 7, s. 214-216. Dostupné online. ISSN 0027-8203.