urazit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʊrazɪt]

dělení[editovat]

  • ura-zit

etymologie[editovat]

Utvořeno od razit, které pochází od ráz. Je etymologicky příbuzné s řezat.

sloveso[editovat]

  • tranzitivní
  • dokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas urazím urazíš urazí urazíme urazíte urazí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
uraz urazme urazte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Minulé urazil urazila urazilo urazili urazily urazila
Trpné uražen uražena uraženo uraženi uraženy uražena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý uraziv urazivši urazivše

význam[editovat]

  1. způsobit někomu urážku
    • „Tys urazil ji a já urazil tebe, může-li se pravda nazvati urážkou.“[1]
    • A tatínek se na smrt urazil. Co jsem měla dělat? Já vím, bábo, čím jsem mu povinna, ale jako ženská mám také povinnost k svému domu, co myslíš?[2]
  2. zdolat, překonat vzdálenost
    • Světlo urazí za jednu sekundu zhruba třista tisíc kilometrů.
    • Když urazil kus cesty, napadlo ho ohlédnouti se.[3]
  3. úderem odlomit
    • Protože u sebe neměli vývrtku, urazili hrdlo lahve.

překlady[editovat]

dotknout se cti

synonyma[editovat]

  1. ponížit, potupit, zhanobit
  2. zdolat, ujet, přejít

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Josef Štolba: Humoresky, povídka Průchodní dům
  2. Karel Čapek: Kniha apokryfů, Goneril, dcera Learova
  3. Viktor Dyk: Klíč
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-11-14, [cit. 2013-02-27]. Heslo urazit.