urazit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʊrazɪt]

dělení[editovat]

  • ura-zit

etymologie[editovat]

Utvořeno od razit, které pochází od ráz. Je etymologicky příbuzné s řezat.

sloveso[editovat]

  • tranzitivní
  • dokonavé

časování[editovat]

oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. urazím urazíme
2. urazíš urazíte
3. urazí urazí
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. urazme
2. uraz urazte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný urazil urazili
mužský neživotný urazily
ženský urazila
střední urazilo urazila
Příčestí trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný uražen uraženi
mužský neživotný uraženy
ženský uražena
střední uraženo uražena
přechodníky
Přechodník minulý
Rod Singulár Plurál
mužský uraziv urazivše
ženský urazivši
střední

význam[editovat]

  1. způsobit někomu urážku
    • „Tys urazil ji a já urazil tebe, může-li se pravda nazvati urážkou.“[1]
    • A tatínek se na smrt urazil. Co jsem měla dělat? Já vím, bábo, čím jsem mu povinna, ale jako ženská mám také povinnost k svému domu, co myslíš?[2]
  2. zdolat, překonat vzdálenost
    • Světlo urazí za jednu sekundu zhruba třista tisíc kilometrů.
    • Když urazil kus cesty, napadlo ho ohlédnouti se.[3]
  3. úderem odlomit
    • Protože u sebe neměli vývrtku, urazili hrdlo lahve.

překlady[editovat]

dotknout se cti

synonyma[editovat]

  1. ponížit, potupit, zhanobit
  2. zdolat, ujet, přejít

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Josef Štolba: Humoresky, povídka Průchodní dům
  2. Karel Čapek: Kniha apokryfů, Goneril, dcera Learova
  3. Viktor Dyk: Klíč
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-11-14, [cit. 2013-02-27]. Heslo urazit.